I velmi umírněné pití alkoholu je škodlivé pro mozek, tvrdí britští vědci

Konzumace alkoholu v jakémkoli množství je škodlivá pro lidský mozek, hustotu šedé hmoty negativně ovlivňuje i velmi střídmé popíjení. V nové studii to zjistili vědci z britské Oxfordské univerzity. Ti zkoumali data o zdravotním stavu u skupiny 25 tisíc lidí a skeny mozku z magnetické rezonance. Podle nich je alkohol pro zdraví mozku neblahý a je pro něj mnohem rizikovějším faktorem než kouření nebo nadváha.

„Neexistuje žádná hranice, za kterou už by bylo pití škodlivé, škodí jakékoli množství alkoholu. A ovlivňuje to v zásadě celý mozek, ne jen některé jeho části, jak se tvrdilo dříve,“ uvedla podle deníku The Guardian šéfka výzkumného týmu Anya Topiwalaová.

Podle studie, která ještě neprošla recenzním řízením, se neukázalo, že by některý druh alkoholu působil v menším množství blahodárně, a to ani v případě vína, kterému někteří odborníci dosud přisuzují pozitivní vliv na zdraví.

Menší hustota šedé hmoty

Vědci u skupiny více než 25 tisíc účastníků studie zaznamenávali informace o věku, pohlaví, zdravotním stavu, vzdělání, o deklarovaném množství vypitého alkoholu a zkoumali velikost a zdraví mozku a výsledky testů paměti.

Podle nich lze vysledovat přímou úměru mezi množstvím vypitého alkoholu a menší hustotou šedé hmoty.

Alkohol podle nich může vysvětlit asi 0,8 procenta změn v objemu šedé hmoty, což se jeví jako velmi malá hodnota. Topiwalaová nicméně upozornila, že to je mnohem vyšší číslo než u ostatních rizikových faktorů. Alkohol je až čtyřikrát rizikovější než kouření nebo nadváha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 1 hhodinou

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 4 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 5 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 6 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 9 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
včera v 16:08

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:48

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...