Houstone, máme problém. Věž pro start raket za miliardu dolarů se naklání a prohýbá

Americká NASA má problém se zařízením, odkud bude startovat raketa SLS. Mobilní věž se několikanásobně prodražila, navíc se prohýbá a naklání.

Před týdnem plánoval americký viceprezident Mike Pence návštěvu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, aby si prohlédl tamní zařízení a současně se zúčastnil dalšího setkání poradního orgánu National Space Council. Na tomto místě NASA staví a testuje řadu systémů, které jsou spojené s budoucím startem plánované rakety SLS.

Jedním z nejvíce kontroverzních zařízení je mobilní startovací věž. Ta by měla podpírat raketu při testování a během jejího převozu na místo startu i během něj. Jenomže podle nové zprávy nezávislého, ale většinou dobře informovaného webu NASASpaceflight.com je toto zařízení víc než problematické: věž, která stála NASA téměř jednu miliardu dolarů, se naklání a prohýbá.

Plány rampy
Zdroj: NASA

NASA to přiznává, ale přitom dodává, že nahnutí není zatím tak velké, aby potřebovalo nějaké záchranné práce nebo zásadnější úpravy. Pracuje však přitom na záložním plánu, který by se realizoval, pokud by se rampa začala naklánět více.

Jedna věž nestačí

Podle webu arstechnica sílí podezření, že NASA bude muset najít zdroje pro stavbu druhé věže, která by mohla tu první, narušenou, nahradit. Je tedy možné, že tato rampa bude použita jen jedenkrát, a to při panenském letu rakety SLS, jenž by se měl odehrát v roce 2020.

Tato věž se začala stavět před devíti roky, když se ukázalo, že NASA potřebuje mobilní zařízení tohoto typu pro jinou raketu – tehdy to byla raketa Ares I. Pro tento účel měla stát „pouhých“ 234 milionů dolarů, ale když byla raketa Ares v roce 2010 zrušena, najednou neměla americká kosmická agentura pro nákladné zařízení využití.

Věž vysoká 108 metrů (pro srovnání: Petřínská rozhledna v Praze měří 64 metrů) si ale nakonec uplatnění našla. Roku 2011 rozhodl Kongres, že NASA se má věnovat nové raketě, která dostala jméno SLS.

Analýzy ukázaly, že by se pro její start mělo dát využít právě výše popsané zařízení – cenově to mělo být zdaleka nejvýhodnější řešení. Zatímco vývoj a stavba zcela nové rampy by stála 122 milionů, úprava rampy pro raketoplány 93 milionů, přestavba věže pro Ares I měla stát jen 54 milionů dolarů. NASA se logicky rozhodla pro nejlacinější řešení.

Realita ale ukázala, že optimistické odhady jsou naivní. Nakonec totiž NASA v letech 2012–2015 za úpravu utratila 281 milionů dolarů, což ale stále nestačí; v novém rozpočtu této agentury pro rok 2019 je totiž pro dostavbu vyhrazeno dalších 396 milionů dolarů. To znamená, že než z ní vůbec raketa odletí, NASA utratí za věž nejméně 912 milionů dolarů – to je v přepočtu 18,7 miliard korun. Pro srovnání: je to částka, kterou dostane všech 120 tisíc neziskových organizací v České republice ročně. 

Pokud se tento systém osvědčí, chce ho NASA dále upravovat a vylepšovat. Po prvním letu SLS by mělo následovat téměř tříleté období, kdy další raketa tohoto typu nevyletí. Během něj by mělo dojít k úpravě rampy, aby z ní mohly startovat rakety hlouběji do vesmíru.

Co je SLS?

Space Launch System (zkratka SLS) je plánovaná raketa NASA, která má zaujmout místo zrušeného programu Constellation a nahradit vysloužilé raketoplány. Dle NASA Authorization Act of 2010 by se měly koncepty raket Ares I a Ares V spojit do jednoho, který umožní starty s posádkou i nákladem. První rakety by měly mít nosnost kolem 70 tun, během času pak bude upraven na ještě výkonnější verze 105 a 130 tun.

Vizualizace SLS
Zdroj: NASA

Raketa má sloužit pro pilotované lety k Měsíci bez přistání, jednou by měla sestavit kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na Mars. K tomu by bylo potřeba více než 10 startů nejvýkonnější konfigurace rakety SLS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
včera v 04:19‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.