Falcon 9 dopraví do vesmíru teleskop TESS. Měl by objevit až dvacet tisíc exoplanet

Nahrávám video

Z amerického mysu Canaveral odstartuje „lovec planet“. Teleskop TESS bude mít za úkol hledat exoplanety. Tedy planety, které obíhají okolo jiných hvězd, než je Slunce, a z nichž některé by mohly být podobné Zemi. Vědci předpokládají, že zařízení by mělo objevit až 20 tisíc exoplanet. Původně měl teleskop odstartovat už v noci na úterý, start byl ale odložen na středu.

Do vesmíru vynese teleskop TESS nosná raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX. Teleskop bude vážit přibližně 350 kilogramů a na délku bude měřit necelé čtyři metry. K dobíjení energie mu budou sloužit sluneční panely a s orientací v prostoru mu pomůže takzvaný sledovač hvězd.

Jednou z nejdůležitějších součástí teleskopu pak jsou čtyři kamery, které budou mít za úkol sledovat až dvě stě tisíc hvězd. Data, která TESS o hvězdách nasbírá, bude pak díky anténě odesílat na Zemi jednou za dva týdny.

Na vývoji teleskopu TESS se podílejí hlavně Massachusettský technologický institut (MIT) a kosmická agentura NASA a jeho celková cena se odhaduje na 243 milionů dolarů. Základní mise teleskopu, který bude jako první skenovat téměř celou oblohu, je plánovaná na dva roky. První rok bude zkoumat jižní polokouli, druhý rok severní.

Nahrávám video

Jak přesně bude teleskop exoplanety hledat, vysvětlil Marek Skarka ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR. „TESS bude koukat po drobných propadech v jasnosti hvězd,“ uvedl ve vysílání ČT24.

„Když si představíte, že máte exoplanetu, která obíhá okolo vzdálené hvězdy, a ta dráha je tak šťastně natočená, že se koukáme přímo v rovině oběhu, tak se může stát, že ta planeta bude přecházet před tou svou mateřskou hvězdou a zablokuje část světla. Při pozorování tedy dojde k propadu jasnosti. A právě toto bude TESS hledat,“ přiblížil Skarka.

Exoplanety, které TESS objeví, půjde zkoumat ze Země

TESS naváže na práci zatím nejúspěšnějšího hledače exoplanet, kterým byla družice Kepler. Během své mise jich našla přes 2300. „Princip je úplně stejný, jako používal teleskop Kepler. Hlavní devíza je ale v tom, že TESS oskenuje zhruba třistapadesátkrát větší plochu než Kepler. Najde tak mnohem více exoplanet,“ dodal Skarka.

„Tím, že má malé dalekohledy, tak bude detekovat preferenčně jasné hvězdy. Tedy hvězdy, které jsou v blízkém slunečním okolí. To je velmi výhodné, protože pak můžeme tyto hvězdy zkoumat jednoduše dále ze Země pozemními dalekohledy, případně dalšími vesmírnými dalekohledy. A to u mise Kepler nebylo tak úplně snadné, protože Kepler měřil spoustu hvězd, ale ty hvězdy byly velmi slabé, a je těžké je pozorovat ze Země,“ doplnil Skarka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 3 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 3 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 5 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.