Dýka z nebe, britské Pompeje i největší hřbitov lodí. Archeologické objevy roku 2016

Rok 2016 byl v archeologii mimořádně plodný – zejména díky novým metodám průzkumů se podařilo odhalit spoustu nečekaných míst i artefaktů.

Seznam těch nejzajímavějších objevů roku 2016 nemůže být úplně všezahrnující, pokusili jsme se vybrat jen ty nejdůležitější a největší. Význam řady nálezů však bude odhalen až po letech – v archeologii platí, že kontext nálezu je stejně důležitý jako samotný nález.

Nejstarší egyptské písmo

Egyptologové oznámili nález 30 papyrů, které obsahují nejstarší známé písmo v Egyptě – je staré asi 4500 let. Byly objevené v jeskyních u starého přístavu Wadi al-Jarf u Rudého moře. Jsou na nich informace o tom, jak žili dělníci v přístavu v době, kdy Egyptu vládl faraon Chufu známý také jako Cheops.

Nejstarší písmo
Zdroj: Egypt Ministry of Antiquities

Tyto písemné záznamy prokázaly, že někteří z dělníků se přímo podíleli na stavbě pyramidy, která tohoto vládce 4. dynastie proslavila.

Tutanchamonova dýka byla z vesmíru

Italští a egyptští vědci analyzovali pomocí XRF spektrometrů chemické složení dýky, kterou měla u pravého boku mumie faraona Tutanchamona. Výsledky této práce jednoznačně prokázaly, že železo, z něhož byla vyrobená, je meteorického původu – doslova šlo o kámen spadlý z nebe. Pro Egypťany měl takový kov především symbolický význam.

Nůž Tutanchamona
Zdroj: Egyptské muzeum v Káhiře

Tyhle nohy patří Nefertari

V Turíně, v tamním Egyptském muzeu, mají druhou největší sbírku egyptského umění na světě (po Káhiře). Vděčí za ni diplomatu Bernardinu Drovettimu, který jako Napoleonův důstojník dovezl do Itálie z Egypta přes 5000 artefaktů. Jedním z nich byly i nohy neznámé mumie, které byly v muzeu desítky let vystavené.

Nohy Nefertari
Zdroj: Michael Habicht

Mezinárodní vědecký tým vedený Švýcarem Frankem Rühlim tyto mumifikované končetiny toku 2016 studoval a zjistil, že patřily královně Nefertari, první manželce faraona Ramsese II.

Obří hřbitov vraků

Největším objevem podmořské archeologie je nález 23 potopených lodí v moři u řeckého souostroví Fourni. Již vloni bylo na tomtéž místě objeveno 22 lodních vraků, takže jde o vůbec největší podobný objev v dějinách.

Nález hřbitova lodí v Řecku
Zdroj: Vasilis Mentogianis

Lodě pocházely z období 700 let př.n.l.–600 n.l. – nejvíce jich bylo z doby, kdy tuto oblast ovládali Římané. Významné jsou také nálezy zboží, které tato plavidla převážela – šlo o předměty ze severní Afriky, Španělska i Itálie. Počet nálezů je podle archeologů důkazem toho, jak vysoká byla frekvence lodní dopravy v této oblasti.

Jak mluvil muž z ledovce

Italští experti dokázali v počítači zcela rekonstruovat podobu Ötziho hlasového ústrojí. Protože měl ledovcový muž poměrně velkou hlavu a štíhlé tělo, odhadují vědci, že jeho hlas měl frekvenci mezi 100–150 Hz, tedy velmi podobný dnešnímu dospělému muži. 

„Nedokážeme říci, jestli jsme dokázali původní Ötziho hlas rekonstruovat zcela přesně, chybí nám k tomu některé zásadní informace,“ popsal obtížnost takové práce Rolando Füstös, laryngolog, který výzkum vedl. „Ale se dvěma provedenými měřeními jsme určili délku hlasivek i hrtanu, což nám umožnilo přibližně napodobit zvuk opravdového hlasu Ötziho, když ještě žil.“

Nejstarší šaty světa

Vypadají dnes jako roztrhaná a špinavá košile – ale v době, kdy vznikly, byly tyto šaty jedním z nejpůsobivějších kusů ošacení. Vědci dlouho spekulovali, že „šaty z Tarkhanu“ pocházejí z doby první dynastie. Byly nalezené na stejnojmenném káhirském pohřebišti roku 1913, ale trvalo déle než 100 let, než se podařilo přesně analyzovat, z jaké doby pocházejí.

Nejstarší šaty světa
Zdroj: Petrie Museum

Datace prokázala, že šaty pocházejí z roku 3482 před naším letopočtem – jde tedy o vůbec nejstarší dochované ženské oblečení.

Britské Pompeje

Nález osídlení z doby bronzové v Cambridgeshire si v médiích okamžitě získal přezdívku „Britské Pompeje“. Osada, v níž žilo v kruhových domech několik rodin, byla postavená na pilířích nad řekou. Její obyvatelé ji opustili asi před 3000 roky, velmi rychle, když jim požár zničil domy. Ty pak popadaly do řeky, kde je dokonale konzervovalo bahno – až do dneška.
Archeologové tak získali skvělý zdroj dokladů o tom, jak se v Británii té doby žilo – mezi nálezy bylo například nejstarší kompletní kolo, které kdy bylo na Ostrovech nalezeno.

Britské Pompeje
Zdroj: Cambridge Archaeological Unit

Věstonická DNA byla všude

V době před 30 tisíci lety, kdy pravěcí Evropané ještě lovili mamuty, převládal na kontinentu jeden genofond, který dostal jméno podle známého jihomoravského pravěkého sídliště – věstonická DNA. Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí jsou i vědci z brněnské Masarykovy univerzity, zjistil, že lidé se stejnými geny žili i na území dnešního Rakouska, Belgie a Itálie.

Nahrávám video

Pravěká DNA pojmenovaná po Dolních Věstonicích je součástí evropské genetické informace dodnes. Protože ale byly dějiny Evropy složité a na kontinent v průběhu staletí přicházely stále nové populace, tvoří tyto paleotické geny jenom asi 10, maximálně 15 procent našeho DNA.

Čínská terakotová armáda je evropská

Slavná armáda, která střeží hrob prvního čínského císaře, má zřejmě evropské kořeny – potvrzují to i čínští archeologové. Historici a archeologové, kteří sochy zkoumají, po důkladné analýze dospěli k názoru, že silný vliv na výslednou podobu soch mohli mít mistři sochaři z antického Řecka. Dokonce je možné, že se na výrobě soch podíleli řečtí umělci přímo v Číně – minimálně jako učitelé technik, jež byly na jejich výrobu využity.

„Máme nyní důkazy o velmi blízkých kontaktech, které existovaly mezi prvním čínským císařem a západním světem v dobách ještě před oficiálním otevřením Hedvábné stezky. Je to mnohem dříve, než jsme si mysleli,“ uvedla vedoucí výzkumu Li Siou-čen. „Věříme, že terakotová armáda i bronzové sochy nalezené na stejném místě, byly inspirovány starověkými řeckými skulpturami a uměním.“ 

Venuše se sukničkou

Archeologové objevili další unikátní Venuši. Ve Znojmě v městské části Kasárna se jim podařilo nalézt takzvanou sukničkovitou Venuši. Jak už napovídá název, na rozdíl od ostatních ženských podobizen nemá nohy, ale sukni. Přestože je svým vzezřením jedinečná, se staršími Venušemi ji srovnávat nejde.

Nahrávám video

Pochází z mladší doby kamenné. Vznikla pravděpodobně okolo roku 4700 př. n. l. a z tohoto období pocházejí stovky nálezů ženských figurek.  Unikátnost nalezené Venuše spočívá právě v tom, že nemá nohy. „Běžné plastiky mají vymodelované hýždě a chodidla, tato má dolní část tvořenou sukničkou,“ potvrdil vedoucí výzkumu David Humpola.

Největší trapas

Ani těm nejlepším vědcům se nevyhnou omyly a zklamání. Letos se to podařilo egyptským archeologům, kteří s velkou pompou oznámili, že v hrobce faraona Tutanchamona objevili tajnou místnost. Podle jejich hypotéz by měla obsahovat rakev královny Nefertiti. Další přesnější měření však ukázala, že žádná taková místnost se v hrobce nenachází.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...