Čínští vědci poprvé „teleportovali“ foton na oběžnou dráhu

Čínští vědci tento týden poprvé přenesli pomocí takzvané kvantové teleportace stav částice z povrchu Země na oběžnou dráhu. Díky kvantové provázanosti částic se jim podařilo přemístit vlastnosti fotonu na párový foton na satelitu Micius. Nejde však o faktický přenos částice, ale pouze o přenos informace o jejím stavu. Provázaná částice následně tento stav převezme a v podstatě se stává původní částicí.

Čínský úspěch může mít rozsáhlé dopady na oblast výpočetní techniky a šifrování dat, avšak šifrování komunikace za pomoci těchto technologií je stále velmi daleko. Vědci se přesto chlubí, že jejich pokus je „klíčovým posunem směrem ke kvantovému internetu v globálním měřítku“.

Experimenty s teleportací na základě kvantové provázanosti se provádějí již delší dobu, při tom nejnovějším však v pondělí komunikace proběhla na suverénně největší vzdálenost, navíc se poprvé neuskutečnila mezi dvěma místy na povrchu Země. Satelit Micius, vysoce citlivý fotonový přijímač vypuštěný do vesmíru loni v srpnu, se od vědecké základny v Tibetu pohybuje ve vzdálenosti mezi 500 a 1400 kilometry.

Kvantová provázanost částic způsobuje, že úkony vykonané jednou částicí okamžitě ovlivní chování druhé. Teoreticky může tento princip fungovat na neomezenou vzdálenost, avšak jde o stav velmi křehký, neboť fotony se vzájemně ovlivňují s jinými částicemi v ovzduší či v optických kabelech.

Kvantové objekty – jako například fotony – se stanou provázanými, jestliže vzniknou ve stejném bodě v čase a v prostoru a tudíž sdílejí stejnou existenci. Jednotlivé částice světla se mohou rozdělit do dvou provázaných částic, jsou-li například vystaveny působení speciálního laserového paprsku vyslaného skrz určitý druh krystalu.

Čína je v kvantové fyzice špička

Čínským vědcům se nejdříve minulý měsíc podařilo provázat částice na rekordní vzdálenost stovek kilometrů. Při experimentu poté vytvářeli páry provázaných fotonů rychlostí asi 4000 za sekundu, přičemž jeden foton vždy odeslali na satelit Micius a druhý z páru zůstal na základně.

Nakonec vědci změřili fotony na Zemi a na oběžné dráze, aby se ujistili, že provázanost trvá. Po dobu 32 dní pak odesílali na oběžnou dráhu miliony fotonů a úspěšný přenos stavu zaznamenali v 911 případech.

„V našem experimentu se teleportuje kvantový stav polarizace jednotlivého fotonu,“ popisuje článek publikovaný na webu arxiv.org. „Hlásíme první úspěšnou kvantovou teleportaci nezávislých jednofotonových qubitů (jednotek kvantových informací) z pozemské observatoře na satelit na nízké oběžné dráze kolem Země prostřednictvím přenosového kanálu o délce až 1400 kilometrů,“ oznámil po experimentu čínský tým.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 10 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 12 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 12 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 17 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.