Chlapec přišel na svět ve 21. týdnu. Je nejpředčasněji narozeným dítětem, které přežilo

Curtis Means se narodil loni ve městě Birmingham ve státě Alabama a vážil pouhých 420 gramů. Lékaři mu dávali šanci na přežití kolem jednoho procenta, nyní Guinnessova kniha rekordů potvrdila, že jde o nejpředčasněji narozené dítě na světě, které přežilo. Curtisův zdravotní stav je podle lékařů dobrý, i když zatím potřebuje doplňkový kyslík a výživovou trubici.

Normální těhotenství trvá obvykle 40 týdnů, Curtis se tedy narodil v polovině této doby. Jeho matka Michelle Butlerová musela vyhledat nemocnici kvůli zdravotním problémům přímo na americký Den nezávislosti – 4. července 2020. Hned druhý den pod dohledem lékařů kolem poledne porodila dvojčata Curtise a C'Asyu.

Curtis Means
Zdroj: University of Alabama Birmingham

Procentní šance na přežití

C'Asya o den později zemřela. Nemocnice uvedla, že v takových situacích obvykle nabízí rodičům zvláštní péči a umožňuje jim například pochovat si své malé děti po tu krátkou dobu, která jim společně zbývá. Také Curtis byl v kritickém stavu, lékaři odhadovali pravděpodobnost jeho přežití asi na jedno procento – musel být hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

Tam mu alabamští experti na péči o předčasně narozené děti poskytli to nejlepší, co současná medicína nabízí – od léků, přes podporu života až po plicní ventilaci, bez níž by nemohl ani dýchat. Na té strávil asi tři měsíce, teprve pak od ní mohl být odpojen, ale i posléze musel zůstat v nemocnici pod dohledem expertů.

Z nemocniční péče byl propuštěn až letos v dubnu, po dlouhých 275 dnech. Terapeuti mu museli pomoci naučit se dýchat a používat ústa k jídlu.

Šťastný začátek

Butlerová, která žije v městečku Eutaw, k tomu řekla: „Když jsem si konečně mohla vzít Curtise domů a ukázat ho svým starším dětem, byl to pro mě okamžik, na který budu už navždycky vzpomínat.“

Curtis Means s matkou
Zdroj: University of Alabama Birmingham

Curtis sice i nadále potřebuje doplňkový kyslík a výživovou trubici, ale podle lékařů je jeho zdravotní stav dobrý a také perspektiva jeho dalšího zdravého vývoje je optimistická.
Doktor Brian Sims, neonatolog z Alabamské univerzity v Birminghamu, který dohlížel na porod, pro Guinnessovu knihu rekordů konstatoval: „Porod byl velmi úspěšný. Dělám tuhle práci sice už téměř dvacet let, ale nikdy jsem neviděl tak malé dítě, které by bylo tak silné jako on. Na Curtisovi bylo něco zvláštního.“

Curtis Means po propuštění z porodnice
Zdroj: University of Alabama Birmingham

Curtis překonal předchozí rekord o 24 hodin. Předtím jej držel Richard Hutchinson z Wisconsinu, který se narodil ve 21. týdnu a dvou dnech pouhý měsíc před Curtisem. Před Richardem zůstal rekord nepřekonán 34 let, předtím ho držel chlapeček narozený v kanadské Ottawě ve 21. týdnu a pěti dnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.