Čeští vědci střílí laserem do meteoritů. Chtějí odhalit složení padajících hvězd

Nahrávám video

Střelba výkonným laserem do vzácných meteoritů je jedinečným experimentem českých vědců. Pokus by mohl vyústit v novou metodu, jak rychleji zjišťovat chemické složení padajících hvězd. Díky tomu by pak vědci mohli lépe porozumět i struktuře a historii naší sluneční soustavy.

Vědci v laboratoři ostřelují desítky meteoritů z celého světa. Mezi vzorky mají například úlomek známého čeljabinského meteoritu nebo kámen z Měsíce.

Pod palbou čtyřicetigigawattového laseru dosahuje teplota deset tisíc stupňů a hornina se odpařuje. Díky tomu chtějí vědci ověřit metodu, která by umožnila mnohem přesněji určovat chemické složení meteorů hořících při průletu zemskou atmosférou.

Při tření v atmosféře i při působení laseru v laboratoři totiž odpařovaný materiál září. Rozkladem světla a pomocí takzvaných spektrálních čar umí astronomové vyjmenovat, jaké prvky vzorek přesně obsahuje. „Je ale velice složité na základě spekter meteorů zjistit, kolik tam těch jednotlivých prvků je,“ řekl ČT Martin Ferus z oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Tuto slabinu nyní chtějí vědci odstranit. Při aktuálních pokusech s laserem znají složení vzorků dopředu a vědí tak přesně, co hledají. V chaotických datech ze spektrálních čar mohou díky tomu najít vzory typické pro různé druhy těles s různým zastoupením prvků.

„Je to něco jako otisk prstu. My jenom musíme najít klíč, jakým způsobem ty otisky prstu ztotožnit a říct – ano, tento letící meteor má spektrální otisk jako jeden z těchto meteoritů, které tady máme třeba vyrovnané na stole,“ vysvětlil Ferus.

Výsledkem pokusů má být katalog, ve kterém bude možné najít, kterému typu tělesa odpovídá světlo jakékoli právě pozorované padající hvězdy. Bude tak jasné i její složení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 9 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 15 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 17 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.