Biologové objevili vzácnou tarbíkomyš s huňatým ocáskem. Měla vyhynout už před 30 lety

Biologové z Přírodovědeckého muzea v San Diegu našli v přírodě zvíře, o němž si mysleli, že vymřelo již v minulém století.

Naposledy někdo viděl tarbíkomyš tlustoocasou roku 1986, od té doby ji experti považovali za vyhynulou – byť oficiálně je označovaná stále jen za „kriticky ohroženou“. Stala se učebnicovým příkladem zvířete, které v moderní době vyhynulo kvůli změně přirozené krajiny v zemědělskou.

Dříve toto zvíře žilo v oblasti kolem mexického města San Quintín, které leží v mexickém státě Baja California na Kalifornském poloostrově. V minulých desetiletích se ale toto místo proměnilo v moderní zemědělskou oblast, kde se většina původní přírody změnila v obrovská pole nebo skleníky na pěstování rajčat či jahod.

Vědci i dobrovolníci po tarbíkomyši dlouhá léta pátrali, doposud marně. Teprve loni v létě našli vědci pod vedením Scotta Tremora čtyři živé exempláře na jednom poli. Povedlo se jim je nezraněné odchytit pomocí pastí.

Podaří se zachránit?

Tarbíkomyš je maličký savec dlouhý asi 15 centimetrů; má hustý huňatý ocásek. Jedná se o býložravce, který získal jméno podle dlouhých zadních nohou, díky nimž je schopný vykonávat dlouhé skoky, podobně jako tarbík.

„Tento objev je nejen perfektní ukázkou důležitosti klasického staromódního výzkumu přímo na polích, ale současně máme díky tomu příležitost vytvořit záchranný plán pro tato zvířata,“ vyjádřil se profesor Tremor. „Je vzrušující, že náš výzkum se dá přeměnit přímo na operaci, která by mohla tarbíkomyši zachránit,“ dodal.

Vědci o objevu informovali v odborném časopise Bulletin of the Southern California Academy of Sciences. Když se vydali po stopách tarbíkomyší, zjistili, že žijí nejen na tomto poli, ale také nedaleko odsud – v chráněné oblasti Valle Tranquillo, o kterou se stará nezisková organizace Terra Pennisular.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.