Země 2.0 objevena. Je v obyvatelné zóně a „jen“ 4 světelné roky od nás

Astronomové ve středu potvrdili objev planety u nejbližší hvězdy. A navíc v takzvané obyvatelné zóně a dokonce by na ní mohla být voda. S tím, že Proximu Centauri, hvězdu vzdálenou pouhých 4,25 světelných roků od Země, obíhá exoplaneta, přišel už v srpnu německý časopis Spiegel. Až dnes to ale bylo potvrzeno.

Astronomové využívající dalekohledy ESO a přístroje dalších observatoří objevili důkazy existence planety na oběžné dráze kolem Proximy Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy. Dlouho hledaný objekt, označený Proxima b, obíhá kolem své mateřské hvězdy, chladného červeného trpaslíka, jednou za 11 dní.

  • Obyvatelná zóna je v astronomii užívaný termín pro oblast kolem hvězdy, v níž by se mohl vyskytovat život. Jinými slovy jedná se o oblast, v níž nacházející se planeta přijímá takové množství sluneční energie, které povrch planety nepřehřívá ani naopak nenechává přespříliš chladným. Šíře této zóny a její vzdálenost od hvězdy se mění v závislosti na velikosti hvězdy a emisi energie. 

Tato pravděpodobně kamenná planeta je jen o málo hmotnější než Země a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro existenci vody v kapalném stavu. Jedná se o nejbližší známou extrasolární planetu, která by zároveň mohla být nejbližším útočištěm života mimo Sluneční soustavu. Odborný článek popisující tento přelomový objev bude zveřejněn 25. srpna 2016 v prestižním vědeckém časopise Science. 

V první polovině roku 2016 vědci pravidelně monitorovali Proximu Centauri pomocí spektrografu HARPS, který pracuje ve spojení s dalekohledem o průměru primárního zrcadla 3,6 m na observatoři ESO/La Silla v Chile, a simultánně dalšími teleskopy po celém světě. V rámci kampaně nazvané ‚Pale Red Dot' pátrali astronomové pod vedením Guillema Anglada (Queen Mary University, Londýn) po jemných pohybech hvězdy směrem k nám a od nás, které by mohly být důsledkem gravitačního působení obíhající planety.

Podívejte se na krátké vysvětlení objevu ve formě videa:

Guillem Anglada vysvětluje záměr unikátního pátrání: „První náznaky možné přítomnosti planety u Proximy Centauri byly pozorovány již v roce 2013, ale výsledky nebyly přesvědčivé. Od té doby jsme s pomocí ESO a dalších organizací tvrdě pracovali na získání nových pozorování. Kampaň ‚Pale Red Dot' jsme ve skutečnosti plánovali celé dva roky.“

Data pořízená v rámci kampaně, v kombinaci se staršími výsledky získanými na zařízeních ESO i jinde, odhalila jasný a mimořádně zajímavý signál. Proxima Centauri se periodicky přibližuje a vzdaluje rychlostí asi 5 kilometrů za hodinu (což je zhruba rychlost běžné chůze).

Pravidelný vzorec změn takzvané radiální rychlosti se opakuje s periodou 11,2 dne. Podrobná analýza drobného Dopplerova posunu přicházejícího záření ukázala, že kolem hvězdy se ve vzdálenosti asi 7 milionů kilometrů (tedy 20krát blíže než obíhá Země kolem Slunce) pohybuje planeta minimálně 1,3krát hmotnější než Země. 

Podívejte se, jak by planeta mohla vypadat:

Základní otázka: mohl by tam být život?

  • Schopnost takového typu planety udržet vodu a umožnit život podobný pozemskému je otázkou víceméně teoretických úvah. Hlavní argumenty proti možné přítomnosti života se opírají o blízkost mateřské hvězdy. Například vzájemné gravitační působení by mohlo způsobit, že planeta bude mít takzvanou vázanou rotaci, kdy jedna stále stejná strana planety je neustále osvětlena, zatímco druhá je v permanentní temnotě. Atmosféra planety se také může pomalu ztrácet do kosmu a její chemické procesy budou pravděpodobně mnohem složitější díky silnému ultrafialovému a rentgenovému záření. Žádný z těchto argumentů však nebyl jednoznačně doložen a je nepravděpodobné, že by se tak stalo bez přímého pozorování a zkoumání atmosféry planety.

Planeta Proxima b obíhá mnohem blíže ke své hvězdě, než se ve Sluneční soustavě pohybuje Merkur kolem Slunce. Ale jelikož je Proxima Centauri výrazně slabší než Slunce, znamená to, že planeta obíhá uvnitř takzvané obyvatelné zóny své hvězdy, kde by se odhadovaná teplota na jejím povrchu měla pohybovat v rozmezí, které umožňuje existenci kapalné vody.

I když dráha planetě zajišťuje příznivou teplotu, podmínky na povrchu Proximy b negativně ovlivňuje ultrafialové a rentgenové záření mateřské hvězdy, které je naopak mnohem intenzivnější, než jaké zažíváme od Slunce na povrchu Země. 

Objevili jsme již mnoho extrasolárních planet a ještě víc jich najdeme v budoucnosti. Ale úspěšné pátrání po nejbližším planetárním světě, který je srovnatelný se Zemí, to je pro všechny zkušenost na celý život. Řada životních příběhů se protnula a mnoho pracovního úsilí spojilo ve snaze o dosažení tohoto objevu. A výsledek je poctou pro všechny. Pátrání po životě na planetě Proxima b může začít…
Guillem Anglada
astronom

Komu můžeme děkovat?

V roce 1998 při zkoumání Proximy Centauri přístrojem Faint Object Spectrograph umístěném na Hubbleově vesmírném dalekohledu byla naděje nalezení důkazu, že existuje průvodce hvězdy, který ji obíhá ve vzdálenosti 0,5 AU. Následující hledání přístrojem Wide Field Planetary Camera 2 jej ale nepotvrdilo.

Objev je dílem vědců Evropské jižní observatoře (ESO), konkrétně těch na observatoři v La Silla v Chille. Tamní zařízení se nachází v nadmořské výšce 2600 metrů v jižní části pouště Atacama, v jedné z nejsušších a nejosamělejších oblastí světa.

Je velmi daleko od zdrojů světelného znečištění, a proto má velice temné nebe, tak potřebné pro kvalitní pozorování vzdálených astronomických objektů. Právě tato observatoř oznámila již roku 2012 objev exoplanety Alfa Centauri Bb; tehdy to pochopitelně vzbudilo velký zájem, další analýzy však ukázaly, že šlo jen o špatnou interpretaci dat z pozorování. Po velkém faux-pas se dá očekávat, že tentokrát si astronomové data důkladně ověřili.

Nahrávám video

Důsledky objevu

Proxima Centauri (neboli alfa Centauri C), leží od Země asi 4,25 světelných let, což znamená přibližně 3,99×1013 kilometrů. Jde o nejbližší hvězdu naší Sluneční soustavě. Fyzikálně se jedná o červeného trpaslíka spektrální třídy M, jde o nepravidelnou eruptivní proměnnou hvězdu UV Ceti. Bohužel z Česka ji na obloze nenajdete – vzhledem k poloze na jižní obloze není Proxima severně od 27. rovnoběžky pozorovatelná; to znamená, že ani v nejjižnější části Evropy nevychází nad obzor. Pouhým okem ji však nevidí ani z jižní polokoule – je 100krát slabší než nejslabší hvězda viditelná pouhým okem.

Objev takové planety je pro vědu, ale také pro vesmírnou perspektivu lidstva obrovským posunem. Zatím se totiž všechny známé exoplanety s potenciálem na život nacházely od Země extrémně daleko. Doposud nejvhodnějším kandidátem byla planeta Kepler 452b objevená roku 2015. Ta leží asi 1400 světelných let od Země – tedy bez nějaké zcela futuristické přepravní technologie je pro lidstvo beznadějně nedostupná.

Zato 4,25 světelných let, což je vzdálenost Proximy Centauri, je již vzdálenost relativně představitelnější, byť pomocí existujících technologií také nepřekonatelná.

Pro srovnání: sonda Voyager 1 ze Země odstartovala již před 39 lety a zatím se nachází teprve těsně za hranicí naší Sluneční soustavy. Přepočteno na světelné roky za těch necelých 40 let uletěla pouhých 37 světelných hodin. K Proximě Centauri by Voyager doletěl za 70 tisíc let – tedy pokud by k ní vůbec letěl, jeho směr je totiž jiný.

Objev obyvatelné planety obíhající Proximu Centauri by mohl mít zásadní vliv na lidskou mezihvězdnou budoucnost.
Richard Obousy
expert na pokročilé druhy vesmírného pohonu, ředitel Icarus Interstellar


„Bylo by snadné zavrhnout myšlenku na mezihvězdnou misi, kdyby byla nejbližší obyvatelná planeta padesát až sto světelných let daleko. Ale Země 2.0 na našem galaktickém prahu nás skoro vybízí, abychom něco podnikli,“ uvedl Obousy pro web Discovery News.

Jak na Proximu?

Lidstvo zatím nemá žádný druh pohonu, který by k Proximě Centauri zanesl sondu, podle Obousyho takové technologie nevzniknou dříve než za 50–100 let, pokud se bude technologický pokrok na Zemi vyvíjet stejně rychle jako v současné době. 

Možnosti tu však jsou – a dokonce za nimi stojí známé osobnosti:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
09:01Aktualizovánopřed 13 mminutami

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 35 mminutami

Osadníci obklíčili domy palestinských rodin, izraelský zásah nezabral

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.
11:15Aktualizovánopřed 41 mminutami

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 46 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.