Západ Čínu kritizuje za postoj k Ujgurům. Peking jim i odebírá pasy

Nahrávám video

Ujguři se stali symbolem útlaku menšin v Číně. Jedním z nejkřiklavějších případů porušování lidských práv je podle mezinárodních organizací intelektuál a profesor ekonomie Ilham Tohti. Za to, že tento příslušník ujgurské minority založil web k dialogu o svém etniku, si odpykává doživotí za terorismus a navádění k separatismu.

„Z čínského pohledu je definice teroristického činu velmi nejednoznačná. Čínská vláda označuje za terorismus i chování, které se na Západě nebo v jiných částech světa za teroristický čin nepovažuje,“ vysvětluje Patrick Poon z Amnesty International.

Ujgurové mají svůj jazyk a vyznávají islám - a vláda jim nevěří. Ve jménu boje s terorismem jsou pod neustálým dohledem. Policie jim letos začala sbírat vzorky DNA a nově jim odebírá pasy. „Čínské úřady nemají ospravedlnitelné důvody odebírat lidem pasy a porušovat jejich svobodu pohybu,“ říká ředitelka čínské divize Human Rights Watch Sophie Richardson.

  • Jedna z 55 etnických menšin žijících v Číně.
  • Ujgurové vyznávají většinou sunnitský islám, část Ujgurů patří k súfiským muslimům.
  • Novoujgurština patří k turecké lingvistické skupině, v psané formě používají od 11. století arabské písmo.
  • V čínských historických záznamech jsou o Ujgurech zmínky již ve třetím století našeho letopočtu. Významným obdobím pro ně bylo osmé století, kdy vybudovali prosperující království ve středním Mongolsku.
  • Záhy však jejich území ovládli Kyrgyzové, Ujgurové přesídlili do oblasti pohoří Ťan-šan, zabydleli se v jeho údolích a vytvořili další nezávislé království. To vydrželo do 13. století, kdy si je podmanili Mongolové.
  • Číňané si území Ujgurů přisvojili v roce 1884. Poslední vlastní stát, Východoturkestánskou republiku, Ujgurové spravovali v letech 1944 až 1949. Zanikla po novém příchodu Číňanů.
  • Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang byla vyhlášena v roce 1955. Další autonomní oblastí Číny je například Tibet.

Ujguři jsou jazykově a etnicky spříznění s Turky. Dlouhodobě si stěžují na kulturní a náboženský útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Sin-ťiangu, který je domovem asi deseti milionů Ujgurů.

Ujguři narážejí na bezpočet omezení a netýká se to jen cest do zahraničí. Například v Pekingu auto s poznávací značkou ze Sin-ťiangu nesmí s bezpečnostních důvodů ani natankovat.

Sin-ťiang
Zdroj: ČT24

Podle Pekingu se ze Sin-ťiangu šíří do Číny islámský extremismus. Při teroristických útocích v posledních letech zemřely stovky lidí. Podle ochránců práv jsou problémy odpovědí na útlak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 56 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 2 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 3 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 4 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 4 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.