Vědci zřejmě rozluštili záhadu tajemných Basků, kteří žijí v severním Španělsku a jižní Francii. Podle studie odborného časopisu PNAS vznikli z prvních zemědělců a místních lovců – následně žili tisíce let v izolaci. Experti pracovali s DNA obsaženou v pozůstatcích. Baskové mají jedinečné zvyky a jazyk (euskera), který se nepodobá žádnému jinému jazyku na světě.
Vlastní jazyk i zvláštní genetická výbava Basků trápily antropology dlouhá desetiletí. Jedna z dosavadních teorií uváděla, že jde o potomky domorodých lovců. Mattias Jakobsson z univerzity ve švédské Uppsale se nyní pustil do analýzy DNA z osmi koster z doby kamenné, jež byly nalezeny v severním Španělsku.
Tito jedinci žili v období před 3500 až 5500 lety, kdy došlo v jihozápadní Evropě k přechodu na zemědělství. Výsledky výzkumu ukázaly, že právě tito iberští zemědělci jsou nejbližší předci dnešních Basků, píše server BBC News. Poté, co se zemědělci usadili, mísili se s místními lovci a sběrači - potomky lidí, kteří žili v Evropě během poslední doby ledové.
Nová studie také do určité míry vysvětluje některé rozdíly mezi Basky a jejich sousedy ve Francii a Španělsku. Poté, co přišli na svět potomci farmářů a lovců, předkové Basků byli izolováni od okolního světa – zřejmě kvůli kombinaci geografie a kultury. „Těžko spekulovat, ale pracovali jsme s baskickými historiky a ze záznamů je patrné, že tuto oblast bylo velmi těžké dobýt,“ sdělil BBC sám Jakobsson.
Migrační vlny Basky neovlivnily
Oblast, v níž Baskové žili, byla tudíž de facto nedotčena migračními proudy, které vytvořily genetické vzory jinde v Evropě. K jedné z těchto vln došlo v době bronzové, kdy se na západ hromadně stěhovali pastevci ze stepí na východním okraji kontinentu. Další migrační vlna přišla v roce 711, kdy do Evropy vkročila muslimská armáda ze severní Afriky a udržela se tam dalších 700 let.
Žádní domorodí Evropané už podle odborníků neexistují. DNA lovců-sběračů ale mají téměř z třetiny Estonci a Litevci.
