Už více než 9000 migrantů překročilo od půlnoci hranici z Chorvatska do Slovinska. Od minulé soboty, kdy se Slovinsko stalo novou tranzitní zemí na takzvané balkánské trase, už přes dvoumilionový stát prošlo téměř 60 tisíc lidí. Bulharsko, Rumunsko a Srbsko oznámily, že jsou připraveny uzavřít kvůli migrantům hranice, pokud stejné opatření zavede i Německo a Rakousko.
Malou slovinskou příhraniční obcí Rigonce prošlo od pátku do sobotního rána podle místní tiskové agentury STA už asi 13 tisíc lidí, mezi nimi řada žen a dětí. V obci Šentilj na slovinsko-rakouské hranici čekaly ráno na možnost pokračovat v cestě na západ Evropy asi čtyři tisíce lidí. Většina z nich chce do Německa.
Další dva tisíce zatím zůstávají v provizorních stanových táborech na druhé straně hranice v rakouském Spielfeldu. V místních lidech podle starosty města Reinholda Höflechnera narůstají obavy. Jedním z důvodů je podle něj to, že někteří uprchlíci prorazili v noci provizorní ploty kolem stanových táborů a na cestu do Německa se vydali po dálnici na vlastní pěst.
Slovinské vedení vyzvalo Evropskou unii, aby přijala okamžitá opatření k zastavení proudu migrantů. Premiér Miro Cerar konstatoval, že reakce EU musí být bezodkladná a operativní. Podle slovinského premiéra by se mělo rozhodnout na nedělním summitu deseti států střední a jihovýchodní Evropy, kterého se bude účastnit šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Asi 1500 migrantů přespalo z pátku na sobotu také v táborech v rakouské spolkové zemi Korutany. V ranních hodinách úřady začaly s jejich přepravou k německé hranici. V jednom z korutanských záchytných zařízení drželi v pátek podle listu Kleine Zeitung někteří migranti hladovku. Chtěli si tak prý vynutit rychlejší cestu dál do Německa.
Tisíce uprchlíků se shlukují i na srbsko-chorvatské hranici. Lidé tam čekají často v dešti na rozbláceném srbském poli. Teploty v noci padají k nule. Na místě proto začal vedle českých dobrovolníků pomáhat i Člověk v tísni.
Chování Rakouska v migrační krizi kritizoval v rozhovoru poskytnutém deníku Bild bavorský ministr financí Markus Söder. „Způsob, jakým uprchlíky do Německa nechávají jen tak beze všeho projít, je nepřijatelný," uvedl. Podle něj by německé úřady měly Rakousku zadržené migranty posílat zpět, aby si tím vynutily dodržování pravidel.
Německo na základě nových zákonů začne deportovat uprchlíky
V Německu v sobotu začaly platit nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu. První deportace neúspěšných žadatelů se očekávají začátkem příštího týdne. Německý Spolkový sněm zmíněné azylové zákony přijal před týdnem a původně měly vejít v účinnost až 1. listopadu.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve videopříspěvku slíbila uprchlíkům s vyhlídkou na získání azylu integrační kurz. Začít by měl ještě během azylového řízení a jeho hlavním cílem by mělo být osvojení němčiny, což by mělo podle Merkelové přispět hlavně k uplatnění azylantů na trhu práce. V kurzech by se lidé měli dozvědět také něco o německých dějinách, kultuře a právním a politickém systému.
Bulharsko, Srbsko a Rumunsko jsou připraveny zavřít své hranice
Bulharsko, Srbsko a Rumunsko jsou připraveny uzavřít své hranice, pokud s cílem zastavit příliv migrantů do svých zemí k podobnému kroku přistoupí také Německo a Rakousko. Po setkání se svým srbským a rumunským protějškem v Sofii to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Státy ležící na takzvané balkánské trase by měly v zájmu zmírnění migrační krize společně hledat řešení na nedělní schůzce v Bruselu.
Maďarsko, které sousedí s Rumunskem i Srbskem, postavilo na své hranici plot, který má zabránit migrantům v ilegálním přechodu jeho hranic. Po jeho dokončení se změnila hlavní trasa balkánské stezky a místo Maďarska nyní vede přes Chorvatsko a Slovinsko.
