WHO: Vakcíny proti ebole nasadíme do poloviny příštího roku

Ženeva – Africké země postižené epidemií eboly by mohly do poloviny roku 2015 dostat stovky tisíc vakcín proti smrtícímu viru. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle její ředitelky Margaret Chanové se s distribucí vakcín začne už na začátku příštího roku nejspíš v Libérii, kde je situace nejhorší. WHO nicméně jedná s dalšími dvěma výrazně postiženými zeměmi – Sierrou Leone a Guineou.

„První fáze zkoušek té nejslibnější vakcíny již začala a výsledky budou dostupné v prosinci 2014. Samozřejmě to budou předběžné výsledky,“ avizovala šéfka Světové zdravotnické organizace. „Alespoň pět dalších vakcín následuje hned poté,“ dodala s tím, že jejich testování by mělo skončit na začátku roku 2015. Jednu z vakcín vyvinul americký Národní ústav zdraví ve spolupráci se společností GlaxoSmithKline, na dalších pracují třeba americké firmy NewLink Genetics nebo Johnson & Johnson.

Cílem je testování vakcín urychlit tak, aby se daly v příštím roce nasadit přímo v terénu. „Farmaceutické společnosti, které vyvíjejí tyto vakcíny, posilují svoji výrobní kapacitu, aby byly schopné mít v první polovině roku 2015 k dispozici statisíce dávek,“ prozradila Chanová. Klinické zkoušky vakcín prý v současnosti probíhají v USA, Velké Británii a v Mali. Brzy mají začít taky ve Švýcarsku, ve Švédsku, Gabonu a Keni.

„Teoreticky by to mohl být zlom. Chtěl bych nicméně varovat před nějakým předčasným optimismem, protože ta vakcína byla zatím testována na zvířecích modelech a v preklinických studiích. Ale je velmi slibná, měla prakticky stoprocentní účinnost,“ říká Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti.

Předpokladem úspěchu je podle šéfky WHO úzká spolupráce úřadů v zemích, kde se vakcíny vyrábějí, a také v Africe, aby se zkrátily licenční procedury na nejnutnější minimum. „Protože budeme na týdny zrychlovat proces, který normálně trvá roky, musíme si být jistí, že bezpečnost je pro nás prioritou číslo jedna,“ poznamenala Chanová.

„Klíčová bude komunikace se samotnými komunitami. Bude nutné partnerství s místními společenstvími, vládami, neziskovými organizacemi,“ zdůraznila ředitelka WHO, podle které může být vakcína „velmi významnou složkou“ snahy o zastavení epidemie. Ta si za poslední měsíce vyžádala už téměř 5 000 životů. Počet nakažených dosáhl skoro 10 000.

Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do nejvíce rizikové skupiny patogenů. Takové infekce představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu z nich navíc není k dispozici efektivní léčba ani prevence.

Mali hlásí první případ eboly, lídři EU slíbili další peníze

V západní Africe už se ebola rozšířila do šesti zemí. Jako poslední potvrdilo nákazu krvácivou horečkou Mali. Pacientkou je dvouletá holčička, která nedávno přijela ze sousední Guineje. Nakažené dítě je již v karanténě. Do izolace se dostalo také šest zdravotních sester, které se o dítě staraly, a 26 dalších kontaktních osob. Podle informací ministerstva zdravotnictví se ale mohlo do styku s dívkou dostat až 300 lidí. WHO už do Mali poslala své experty, aby zemi se zvládnutím smrtícího viru pomohli.

Ebola byla i jedním z témat bruselského summitu. Evropským koordinátorem pro boj s touto nemocí se stal kyperský komisař pro humanitární pomoc Christos Stylianidis. „Má první cesta povede do postižených oblastí, abych si utvořil vlastní názor. Mezi nemocnými lidmi budu schopen vytvořit plán,“ avizoval Stylianidis.

Vysoce nakažlivá ebola zabila podle nové bilance Světové zdravotnické organizace (WHO) přes 4 870 lidí, z toho 2 700 připadá na Libérii. Ve třech nejvíce postižených západoafrických zemích – Libérii, Sieře Leone a Guineji – se ebolou nakazilo přes 9 930 osob. WHO se ovšem domnívá, že tato čísla neodpovídají realitě a nakažených i mrtvých je zřejmě víc.

Boj s nemocí je komplikovaný i proto, že ohrožuje samotné zdravotníky – podle poslední zprávy se ebolou dosud nakazilo 443 ošetřovatelů, víc než polovina z nich zemřela.

Lídři členských zemí osmadvacítky rovněž schválili zvýšení částky určené na boj s ebolou na miliardu eur (27,5 miliardy korun); dosud dal Brusel a jednotlivé členské země přes 600 milionů eur. K největšímu příspěvku se zavázal Londýn, který slíbil 200 milionů eur. Česko se podle premiéra Bohuslava Sobotky chystá věnovat africkým zemím 15 milionů korun.

Při odchodu ze summitu předseda české vlády sdělil, že se dohodne s ministry zahraničí Lubomírem Zaorálkem a zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (oba ČSSD), aby byli v kontaktu s novým koordinátorem EU pro boj s ebolou. „Česká republika se s ním spojí a budeme zjišťovat, kde můžeme pomoci,“ slíbil Sobotka. Zmíněná částka 15 milionů korun se podle něj může ještě zvýšit, bude-li třeba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 25 mminutami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 2 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 4 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.