V zemi vládne už 21 let a ani po nedělních volbách se na tom nic nezmění. Alexandr Lukašenko obhájil vítězství s odhadovanými 80 procenty všech voličských hlasů. Jedenašedesátiletý autoritářský vládce měl už v předvolebních průzkumech výrazný náskok před třemi protikandidáty.
Přibližně sedm milionů oprávněných voličů mělo příležitost hlasovat v 6129 volebních místnostech, několik desítek dalších je v zahraničí. V předstihu svůj hlas během pěti dnů odevzdala již více než třetina voličů. „Po formální stránce je vše v pořádku, tedy voliči hlasují tajně, bez jakýchkoliv zásahů, bez ovlivňování,“ řekla česká poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM), která sledovala hlasování v okolí Minsku.
Problém spíše vidí v místních pravidlech umožňujících hlasovat ještě před termínem voleb. „Nejsme si zcela jisti, zda kontrola hlasů odevzdaných v předcházejících dnech bude dostatečná,“ řekla. Opozice se obává, že právě tyto hlasy by mohly posloužit k vylepšení Lukašenkova výsledku.
Navzdory výsledkům už o sobotním večeru prošlo centrem Minsku více než 1500 demonstrantů. Za současné problémy země viní prezidenta a jeho autoritativní systém vládnutí. Požadovali Lukašenkovo odstoupení a svobodné volby bez falšování. „Nedají nám právo skutečně svobodné volby. O jaké demokratické zemi je tu pak řeč?“ táže se obyvatelka Minsku Natálie.
Sám Lukašenko dal najevo, že očekává silný mandát od voličů, kteří jej „vždy podpořili 80 procenty hlasů“, a tak si každý partner byl vědom, že za běloruským prezidentem „stojí celý národ“.
„Lidé jsou nespokojení s tím, že se propadla životní úroveň. Vůbec poprvé Alexandr Lukašenko nemůže zabezpečit růst příjmů. Zatím ale všechno překonává strach z ukrajinského scénáře, proto heslo boje za změny, heslo Majdanu, teď není aktuální,“ konstatuje politický analytik Andrej Klaskovskij.
„Život se stal tvrdším, ale Lukašenko slibuje jistotu a stabilitu. Jen se podívejte, co demokracie přinesla Ukrajině: válku a bídu,“ řekla agentuře AP osmašedesátiletá Tamara Krylovičová, když odvolila.
Lukašenko při odevzdání hlasu ujišťoval, že je připraven na změny a reformy, pokud si je lidé budou přát. „Jedna věc je říct 'kupředu!' a druhá, kdo dojde, až budeme vpředu. Proto to není otázka pro mě, ale pro společnost. Já jsem ochoten k jakýmkoli změnám a reformám (….) Nikdo mně ale nemůže vyčítat, že jsem po všechny ty roky (u moci) konal proti vůli lidu,“ řekl. O údajných plánech na zřízení ruské letecké základny v Babrujsku si pak ještě promluví se svým protějškem Vladimirem Putinem. O potřebě takové základny prý totiž pochybuje.
Bělorusko se může dočkat pozastavení sankcí
Režim, který bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za „poslední diktaturu Evropy“, Západ často kritizuje za porušování lidských práv. Evropská unie nicméně v reakci na propuštění politických vězňů a Lukašenkovu roli prostředníka v ukrajinské krizi uvažuje o pozastavení sankcí proti Minsku, rozhodnutí má ale padnout až po volbách, nedojde-li k zásahu proti opozici.
V pondělí se o tom budou radit ministři zahraničí EU v Lucemburku. „Rozhodnutí asi nebude okamžité, ale k nějakému posunu velmi pravděpodobně dojde,“ uvedl zahraniční zpravodaj ČT Josef Pazderka. Na Lukašenka ale má podle něj možný konec sankcí vliv. „V létě propustil většinu politických vězňů, také se stal jakýmsi mediátorem v ukrajinské krizi a za to Unie musí ukázat, že to dokáže ocenit,“ dodal.
