Los Angeles - Vědci na Kalifornské univerzitě pracují na historicky nejslavnějším neurologickém případu. Pomocí nových metod rekonstruují 164 let starý úraz mozku. Zjištění mají pomoci odhalit význam čelního laloku. Ukazuje se, že právě poškození bílé mozkové hmoty tehdy způsobilo změnu chování a povahy pacienta.
Vědci zkoumají, jak úraz mozku změní člověka
Zranění se dá těžko přežít i dnes, natož v roce 1848, Phineas Gage po něm ale žil ještě dalších 11 let. Železniční dělník pracoval na stavbě trati ve Vermontu jako předák. Právě pěchoval střelný prach, když došlo k výbuchu. Šestikilová tyč mu prolétla lebkou, Gage se zázračně uzdravil, stal se ale někým jiným. „Jeden z prvních lékařů, kteří Gage ošetřovali, doktor Harlow tuhle proměnu popsal. Rodina i kamarádi Gage před zraněním viděli jako přátelského a příjemného člověka. Po úrazu začal být nezodpovědný, rouhal se a nadával,“ konstatoval neurolog John Van Horn.
Vědci si dlouho mysleli, že jeho příběh dokazuje regenerační schopnosti mozku. K neuvěřitelnému případu se nyní vrátil tým z Kalifornské univerzity. Lebku ovšem naskenovat nemohli, i když se zachovala. Bylo by totiž nebezpečné s ní manipulovat. Museli proto posloužit poslední záznamy staré zhruba deset let. „Z naší databáze jsme byli schopni vybrat 110 zobrazení zdravých mozků mužských pacientů, kteří jsou ve stejném věku, jsou to také praváci, mají podobné tělesné proporce a náleží k bílému etniku. Pak jsme data matematicky vetkli do Gageovy lebky, zrekonstruovali jsme, jak mohla vypadat vlákna bílé hmoty, a nakonec jsme simulovali ono zranění,“ řekl Van Horn.
Lidský mozek
Vědci až dosud předpokládali, že změny v Gageově chování způsobilo poškození mozkové kůry. Zraněný přišel o její čtyři procenta. Teď se ale ukázalo, že tyč musela z mozku odstranit i jedenáct procent bílé hmoty. Podle vědců je tak mnohem pravděpodobnější, že za proměnu vlídného a pracovitého člověka v nespolehlivého hulváta mohlo právě to.
John Van Horn, neurolog z Kalifornské univerzity:
„Bílá hmota je spojnicí při přenosu signálů mezi různými částmi mozku. Došlo tedy určitě k přerušení celé řady spojů mezi čelním lalokem a ostatními částmi mozku. Podle našich závěrů muselo být poškození těchto kontaktů mnohem rozsáhlejší, než si lékaři dosud představovali.“
Dalšímu objevu pomohla náhoda
Neurologové z Van Hornova týmu si všimli, že simulace ztráty bílé hmoty v Gageově případě nápadně připomíná skeny mozků těch pacientů, kteří trpí degenerativními chorobami mozku. „Když pochopíme konkrétní úkoly jednotlivých spojů v mozku a dokážeme vytvořit vzorce fungování, pomůže nám to při vývoji léčby nemocí, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba či roztroušená skleróza. A podobná zjištění by byla samozřejmě zásadní i pro celou řadu jiných postižení mozku,“ podotkl Van Horn.
4 minuty
Jak změní úraz mozku chování člověka
Odkaz Phinease Gage je tedy znovu aktuální. Slavná lebka a více než metr dlouhá kovová tyč jsou pro zájemce k vidění ve Warrenově anatomickém muzeu na Harvardu.
