„Válka teprve začíná.“ Assange slaví, že ho Švédové přestali stíhat

Nahrávám video

Švédská prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange v případu znásilnění, kterého se měl dopustit v roce 2010. Assange mluví o důležitém vítězství. Opravdová válka ale teprve začíná, zdůraznil na balkoně ekvádorské ambasády v Londýně, kde se pět let skrývá.

„Dnešek je důležitým vítězstvím pro mě a pro systém OSN na ochranu lidských práv,“ konstatoval Assange, který poděkoval OSN, Ekvádoru a jeho lidu i všem, kteří ho podporují.

Kritizoval naopak Evropskou unii a její právní systém. Podle svých slov se stal obětí „hrozného bezpráví“, které nemůže zapomenout, ani odpustit. Kritizoval, že je údajně sedm let zadržován, aniž by byl obžalován. Dnešním rozhodnutím cesta podle Assange ale nekončí a opravdová válka teprve začíná.

Jeho tým prý čeká právní bitva s Británií i Spojenými státy, se kterými chce nyní navázat dialog. Spojené království podle něj nadále odmítá potvrdit či vyvrátit, zda má v rukou žádost USA o jeho vydání.

Nahrávám video

Švédové stáhli evropský zatykač, který byl na Assange vydán, podle londýnské policie však Australanovi i nadále hrozí zatčení, pokud opustí ekvádorskou ambasádu v Londýně.

Odvolává se na zatykač vydaný londýnským soudem v roce 2012. „Assange se 29. června 2012 odmítl soudu podřídit“ a metropolitní policie je údajně „povinna zatykač naplnit, pokud by ambasádu opustil“.

Rozhodnutí nepokračovat ve vyšetřování jsme nepřijali proto, že bychom vyhodnotili všechny důkazy v tomto případu, ale proto, že nevidíme možnost ve vyšetřování pokročit. Nevyjadřujeme se k vině.
Marianne Nyová
vrchní státní zástupkyně

Švédsko vyšetřovalo Assange sedm let. „Vrchní státní zástupkyně Marianne Nyová rozhodla přerušit předběžné vyšetřování v případu podezření ze znásilnění, které se týká Juliana Assange,“ oznámila švédská prokuratura. Upozornila však zároveň, že vyšetřování by mohlo být obnoveno, pokud se Assange vydá do Švédska do roku 2020. Poté bude promlčený.

Prokurátorka zdůvodnila svůj krok tím, že nebyla naděje na zatčení Assange „v dohledné budoucnosti“. Zdůraznila přitom, že to neřeší otázku Assangeovy viny či neviny.

Nahrávám video

Pětačtyřicetiletý Assange přebývá na ekvádorském velvyslanectví od roku 2012. Chtěl se tak vyhnout vydání do Švédska, přičemž obvinění ze znásilnění celou dobu odmítal. Považoval ho za pouhou záminku pro to, aby ho Švédsko dále mohlo vydat do Spojených států, kde by mu hrozil vysoký trest za vyzrazení tajných informací.

Letos v lednu Assange oznámil, že je připraven vzdát se Spojeným státům, pokud mu budou zaručena jeho práva. Už dřív řekl, že bude souhlasit se svým vydáním do USA, pokud tehdejší prezident Barack Obama udělí milost Chelsea Manningové, která ‒ ještě jako vojín Bradley Manning ‒ poskytla WikiLekas tajné informace ministerstva zahraničí a Pentagonu. Manningová opustila vězení tento týden.

Americký prezident Donald Trump minulý měsíc řekl, že by podpořil jakékoli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti USA Assange obvinit.

Server WikiLeaks nyní na svém twitterovém účtu napsal, že Británie odmítá potvrdit či vyvrátit, zda dostala z USA žádost o vydání Assange.

Obhájce: Je to naprosté vítězství

„Toto je naprosté vítězství Juliana Assange. Nyní má možnost opustit ambasádu, pokud chce. Assangeův případ jsme vyhráli. Je samozřejmě šťastný a cítí úlevu. Vadilo mu, že to trvá tak dlouho,“ řekl švédskému rozhlasu Assangeův právník Per Samuelsson.

Naopak Švédka, která Assange obvinila ze znásilnění, označila zastavení stíhání za „skandál“ a uvedla, že je „šokována“.

Assange se proti evropskému zatykači ve Švédsku několikrát odvolal, naposledy na začátku května. Soudci však odmítali vzít v potaz mimo jiné i stanovisko pracovní skupiny pro svévolné zadržování při OSN, která v roce 2016 doporučovala evropský zatykač na Assange zrušit.

Server WikiLeaks založil Assange v roce 2006. Od té doby portál zveřejnil mimo jiné statisíce utajovaných amerických vojenských zpráv, diplomatických depeší nebo kolem 8000 stran dokumentů o programovém arzenálu CIA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.
16:48AktualizovánoPrávě teď

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 41 mminutami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 1 hhodinou

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 2 hhodinami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 2 hhodinami

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 5 hhodinami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled