Hned po svém odsouzení v roce 2013 nastoupil Manning cestu ke změně pohlaví, přestože celou dobu přebýval v mužské věznici. Podle advokátů se dvakrát pokusil o sebevraždu a odpykával si dlouhé vězeňské tresty na samotce.
„Cokoli je přede mnou, …je daleko důležitější než minulost,“ uvedla devětadvacetiletá žena v prohlášení rozeslaném médiím několik hodin po propuštění. Dodala, že si nejprve musí srovnat věci v hlavě. Krátce nato umístila na Twitter fotografii nohou v teniskách s popiskem „První kroky svobody!“
Podle amerických médií se bude Manningová na svobodě zabývat obhajobou práv transgenderových osob, tedy lidí, kteří změnu pohlaví podstoupili.
Přesto bude podle agentury Reuters její přechod z vězení na svobodu složitý. Transgenderové osoby se v USA stále potýkají s nedůvěrou a diskriminací, mnozí navíc Manningové vyčítají její kontakty s WikiLeaks, které vyústily ve velký mezinárodní skandál.
Transgenderové osoby a americká armáda
Během věznění Manningové Pentagon přehodnotil svůj vztah k transgenderovým osobám a povolil jim, aby v armádě sloužily s přiznáním své skutečné identity. Tato změna se podle odhadu odborníků týká 7000 osob, podle informací deníku New York Times by se počet transgenderových osob v americké armádě mohl pohybovat okolo 15 000. Celkem v americké armádě slouží něco přes 700 000 vojáků.
Manningová formálně zůstane ve službě i po odpykání trestu na „dlouhodobé dovolené“, než armáda její status s konečnou platností vyřeší. Nebude pobírat plat, ale bude mít přístup k armádní lékařské péči.
Kauza Manning(ová)
Ještě jako vojín Bradley Manning byla Manningová před změnou pohlaví v roce 2013 odsouzena za to, že serveru WikiLeaks poskytla v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu.
Zveřejněné interní materiály naznačují porušování lidských práv a mezinárodního práva ze strany americké armády, soukromých vojenských společností, stejně jako iráckých a afghánských jednotek.
Mezi uniklými daty byla třeba nahrávka helikoptéry, která zabila 12 civilistů v Bagdádu v roce 2007. Manningová poskytla také citlivou komunikaci mezi diplomaty USA nebo údaje o praktikách na základně Guantanámo včetně věznění bez soudního procesu.
Manningová byla zatčena v roce 2010 a odsouzena na 35 let. Více než milion lidí podepsalo petici, aby Obama zasáhl i v případě nejznámějšího whistleblowera současnosti: Edwarda Snowdena. „Nemůžu omilostnit někoho, kdo nestanul před soudem a neobhajoval se,“ vysvětlil Obama své zamítavé stanovisko v loňském rozhovoru pro německý týdeník Spiegel.
- Snowden uprchl ze Spojených států v roce 2013 ze strachu před stíháním. Na základě obvinění mu hrozí až 30 let vězení. Získal dočasný azyl v Rusku.
