Ruské úřady prodloužily Edwardu Snowdenovi povolení k pobytu. Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb tak může zůstat v Rusku dalších několik let. Snowden se tam ukrývá před americkou justicí, která ho chce stíhat za vynesení utajovaných informací. Barack Obama jej odmítl omilostnit a ani s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu nemůže čekat zářné zítřky – Trumpem vybraný šéf CIA pro něj žádá trest smrti.
Snowden kritizuje špehování i v Rusku, Moskva mu přesto povolila pobyt na další roky
Podle Snowdenova právníka dostal jeho klient povolení zůstat v zemi do roku 2020 s tím, že nejsou zákonné překážky, které by bránily tomu, aby získal ruské občanství.
Bývalý konzultant americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a bývalý zaměstnanec CIA Snowden zveřejnil v roce 2013 množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i vysokých politiků jiných zemí, například německé kancléřky Angely Merkelové.
Zveřejnění tajných informací poškodilo pověst USA v zahraničí a vedlo k přehodnocení aktivit NSA, které Obamova administrativa osekala pravomoci včetně hromadného sběru dat o telefonní komunikaci.
To umožňoval zákon známý pod názvem Patriot Act, jenž byl jedním z protiteroristických opatření přijatých po útocích z 11. září 2001. NSA už dříve slíbila skartovat záznamy o telefonátech milionů lidí, což podle odborníků může zpomalit potenciální akce proti teroristickým hrozbám.
obrázek
Americká federální prokuratura obvinila Snowdena mimo jiné ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi a vydala na něj mezinárodní zatykač. Američanovi hrozí ve vlasti 30 let vězení.
Uprchl proto do Ruska, kde dostal v srpnu 2013 roční azyl, který byl od té doby několikrát prodloužen. Ani v Rusku ale Snowden nemlčí – kritizoval třeba balík protiteroristických zákonů, jenž mimo jiné zavádí povinné uchovávání obsahu hovorů a SMS po dobu půl roku.
„Masový dohled nefunguje. Tento návrh zákona vezme peníze a svobodu všem Rusům, aniž zlepší bezpečnost. Neměl by být podepsán,“ napsal Američan koncem loňského června na Twitteru.
obrázek
Mezinárodní organizace bojující za lidská práva, včetně Amnesty International či Human Rights Watch, loni v září spustily kampaň, která měla přimět končícího amerického prezidenta Baracka Obamu, aby Snowdena omilostnil.
Šéf Bílého domu už zmírnil trest bývalé analytičce vojenské zpravodajské služby Chelsea Manningové, která byla pro změnu odsouzena na 35 let za vyzrazení utajovaných amerických dokumentů serveru WikiLeaks. Snowden na Twitteru Manningové vzkázal, že za pět měsíců bude volná. „Díky za vše, co jsi udělala pro svět, Chelsea,“ napsal.
Žádná milost nebude, vzkázal Obamův mluvčí
Mluvčí Bílého domu Josh Earnest ale zdůraznil, že mezi případem Snowdena a Manningové je rozdíl. Manningová je podle něj „někdo, koho soudila vojenská justice, kdo byl shledán vinným a kdo uznal, že neměl pravdu“.
Naproti tomu Snowden prchl na území nepřítele, který se nedávno snažil oslabit americkou demokracii, podotkl Earnest. Snowdenovy činy jsou podle něj také „mnohem vážnější a mnohem nebezpečnější“.
obrázek
Návrat domů? Za Trumpa to nevypadá
Nový prezident Donald Trump z řad republikánů zjevně nebude chtít se Snowdenem jednat. Za šéfa tajných služeb si vybral Dana Coatse, jemuž se nelíbí, že byly zastaveny sledovací programy. Podle něj šlo o legální, ústavní záležitost.
„Zájem naší vlády je zcela jasný – udělat vše pro to, abychom nikdy nedovolili útok na naši vlast, která by stála životy nevinné lidi,“ konstatoval Coats s tím, že by v uchovávání dat i telefonátech milionů Američanů pokračoval.
Trumpův kandidát na ředitele CIA Mike Pompeo pak žádá pro Snowdena nejvyšší trest. „Měl by být přivezen z Ruska a měl by proběhnout řádný proces, přičemž myslím, že správným výsledkem by bylo, aby dostal trest smrti za to, že uvrhl v nebezpečí mé i vaše přátele, když ukradl informace, které pak předal cizím mocnostem,“ prohlásil Pompeo.
Vydáno pod