Po zmírnění trestu pro Chelsea Manningovou se na adresu Baracka Obamy ihned snesly protichůdné reakce. Jedni mají rozhodnutí za inspiraci pro Ameriku, jiní naopak za zdroj potenciální hrozby. Bývalá příslušnice armády si odpykává trest za poskytnutí citlivých informací serveru Wikileaks.
Svoboda pro Manningovou: Ocenění odvahy, nebo povzbuzení k dalším únikům?
Shovívavý krok Obamy ocenil třeba zakladatel serveru Wikileaks Julian Assange nebo skupiny zaměřené na občanská práva. Rozhodnutí naopak kritizují někteří američtí zákonodárci. Kauza kolem Manningové byla jedním z největších úniků tajných informací v historii USA.
Zveřejněné interní materiály naznačují porušování lidských práv a mezinárodního práva ze strany americké armády, soukromých vojenských společností, stejně jako iráckých a afghánských jednotek.
Manningová byla zatčena v roce 2010 a odsouzena na 35 let. Propuštěna na svobodu má být 17. května. Ve vězení tak strávila více než šest let. Za mřížemi se přitom dvakrát pokusila o sebevraždu.
Loni také několik dní držela hladovku. Tu ukončila až poté, co jí vězeňská správa zajistila přísun hormonálních léků kvůli transsexualitě. Vedení kansaské věznice také souhlasilo s tím, že Manningová podstoupí operaci změny pohlaví. Zákrok už loni na jaře doporučili psychologové.
Spolu s ní Obama krátce před odchodem z funkce prominul trest dalším 64 lidem a zmírnil sazbu u 209 vězňů.
„Díky všem, kteří vedli kampaň za omilostnění Chelsea Manningové. Vaše odvaha a odhodlání udělaly z nemožného možné,“ uvedl Assange na Twitteru.
Assange se od roku 2012 ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Snaží se zabránit svému vydání do Švédska kvůli obvinění, že se dopustil v roce 2010 znásilnění. Assange obvinění odmítá a tvrdí, že se obává vydání ze Švédska do USA kvůli trestnímu vyšetřování činnosti WikiLeaks.
Assange dříve prohlásil, že bude souhlasit se svým vydáním do USA, pokud Obama udělí Manningové milost. Assange zatím nekomentoval, zda se plánuje vzdát. Melinda Taylorová z právního týmu Assange podle agentury AP uvedla, že Assange si stojí za vším, co řekl.
3 minuty
Události: Obama zmírnil trest Chelsea Manningové
Amnesty: Krok prezidenta přišel pozdě
Bílý dům upozornil, že rozhodnutí prezidenta zmírnit trest Manningové neovlivnil žádný z veřejných komentářů od Assange nebo organizace WikiLeaks. Ministerstvo spravedlnosti USA zatím nepodalo žalobu na Assange.
Zkrácení trestu přivítala také Amnesty International USA, i když krok Obamy označila za opožděný. Podle ředitelky organizace Margaret Huangové byla Chelsea Manningová vystavena vážnému zneužívání a výsledkem toho bylo, že americká vláda roky porušovala její lidská práva.
obrázek
„Myslím, že neměla strávit ve vězení ani jediný den. To, co udělala, inspirovalo miliony lidí na světě,“ zmínil novinář Glen Greenwald, který jako první seznámil veřejnost s podobným případem Edwarda Snowdena.
Kritici: Obama dal zelenou lidem, kteří ohrožují bezpečnost
Mnozí ale mají na počínání Manningové jiný názor. Třeba šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan označil rozhodnutí Obamy za „pobuřující“. Upozornil, že Manningová svým krokem ohrozila životy Američanů a odkryla některá z nejcitlivějších národních tajemství.
Obama podle něj nastavil nebezpečný precedens: že ti, kteří ohrozí národní bezpečnost, nebudou odpovědni za své činy.
Podobně se pro agenturu Reuters vyjádřil i republikánský senátor Tom Cotton. Ten uvedl, že Manningová svým činem ohrozila vojáky, zpravodajské důstojníky, diplomaty a spojence. „Neměli bychom zacházet se zrádci jako s mučedníky,“ prohlásil.
Chelsea Manningová
Podle dalšího republikána v Senátu Johna McCaina udělal Obama „vážnou chybu, která povzbudí podobné činy“.
Kauza Manning
Ještě jako vojín Bradley Manning byla Manningová před změnou pohlaví v roce 2013 odsouzena za to, že serveru WikiLeaks poskytla v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu.
Zveřejněné interní materiály naznačují porušování lidských práv a mezinárodního práva ze strany americké armády, soukromých vojenských společností, stejně jako iráckých a afghánských jednotek.
Mezi uniklými daty byla třeba nahrávka helikoptéry, která zabila 12 civilistů v Bagdádu v roce 2007. Manningová poskytla také citlivou komunikaci mezi diplomaty USA nebo údaje o praktikách na základně Guantanámo včetně věznění bez soudního procesu.
obrázek
Když si Manningová před několika lety vyslechla verdikt, omluvila se za to, že „způsobila Spojeným státům újmu“. Podle svých slov si prý „mylně myslela, že může změnit svět k lepšímu“.
Manningová byla zatčena v roce 2010 a odsouzena na 35 let. Propuštěna na svobodu má být 17. května. Ve vězení tak strávila více než šest let.
Více než milion lidí podepsalo petici, aby Obama zasáhl i v případě nejznámějšího whistleblowera současnosti: Edwarda Snowdena. U někdejšího agenta NSA tak prý hlava státu učinit nechce. V listopadu Obama řekl pro německý týdeník Spiegel: „Nemůžu omilostnit někoho, kdo nestanul před soudem a neobhajoval se.“
Snowden uprchl ze Spojených států v roce 2013 ze strachu před stíháním. Na základě obvinění mu hrozí až 30 let vězení. Získal dočasný azyl v Rusku.
