Brusel – Už sto let uplynulo od začátku první světové války, konflikt má ale tragické dozvuky dodnes. Letos zahynuli v Belgii dva stavební dělníci a další se vážně zranili při výbuchu staré munice. Patří ke stovkám následných obětí staré války.
Za první světové války na sebe armády vystřílely na 1,5 miliardy bomb. Téměř každá pátá ovšem nevybuchla. Belgická armáda považuje nevybuchlou munici za velký problém, se kterým se bude potýkat ve stejné míře nejméně dalších 100 či 200 let. „Každý rok nalézáme kolem 150 tun munice z 1. světové války a v této statistice nevidíme žádnou změnu,“ konstatoval belgický velitel Glenn Nollet z vlámské základny Poelkapelle.
Ta je doslova zavalená žádostmi o pomoc při likvidování starých bomb. Nejnebezpečnější jsou toxické střely. Jedy v nich dokážou pouhým dotykem způsobit bolestivá zranění. Stodvacetičlenná posádka je tak vystavená každodenními riziku. „Někdy máme problém. Když pracujete s kontaminovanou municí, vždy je možné, že se něco stane,“ potvrdil vedoucí zásahového týmu belgické armády Patrick Maertens.
Ještě většímu riziku čelí stavební dělníci a zemědělci. Sto let stará munice je často skrytá jen deset centimetrů pod zemí. „Za ta léta se stalo mnoho nehod. Budou se dál odehrávat. Nikdo nemá představu, kolik válečné munice tu pořád leží,“ prohlásil spoluautor válečné knihy „Flanders Fields“ Christopher D. Sims.
Nejde jen o to střely najít, ale také o to je správně zničit. Ne jako to dělaly evropské armády ještě před 30 lety, kdy je házely do moře. Teď scannery zjišťují, jaké toxické látky munice obsahuje. Pak vše zamíří do detonační komory a jedy se ekologicky likvidují. Každá nalezená střela dostane svůj štítek a číslo – na rozdíl od stovek tisíc padlých vojáků, kteří v hromadných hrobech skončili beze jména.
