V případu tekutých výbušnin byli uznáni vinnými tři britští muslimové

Londýn - V Británii dnes uznali vinnými tři britské muslimy z přípravy atentátu na nejméně sedm letadel z roku 2006 pomocí tekutých výbušnin, které vydávali za nápoje. Proces s osmi muslimy začal letos v únoru. Obžaloba je vinila ze spiknutí, jehož cílem byla vražda. Čtyři obžalovaní byli zproštěni obvinění, u jednoho porota nerozhodla, trest pro zbývající tři by měl soud stanovit příští pondělí.

Policie muže zatkla v srpnu 2006 - údajně těsně předtím, než na palubu nejméně sedmi letadel propašovali součásti náloží, které jsou samy o sobě neškodné. Pak je hodlali sestavit a odpálit. Terčem se měly stát linky z Londýna do USA a Kanady. Letouny měly kapacitu až 258 cestujících.

Teroristé chtěli provést největší útok po 11. září 2001

2 minuty
Teroristi s \"tekutými bombami\"
Zdroj: ČT24

Tři muži - osmadvacetiletí Abdulla Ahmed Ali, Tanvir Hussain a o rok starší Assad Sarwar - jsou z tohoto činu podle soudu vinni. Podle poroty vedli teroristickou buňku a chtěli provést největší útok po 11. září 2001. U dalších čtyř údajných kompliců, kteří měli pronést výbušninu do letadla, soud vinu na vražedném spiknutí neuznal. U osmého obžalovaného porota nerozhodla. Všichni obžalovaní vinu popírají. Tvrdí, že se menšími explozemi chtěli jen postarat o rozruch na letištích.

Sue Hemmingsová, státní zástupkyně

„Mezi dalšími důkazy byly zápisky vůdce skupiny o tom, jak na letišti nevzbudit pozornost, a podrobnosti o odletech do USA a Kanady. Někteří členové spiknutí natočili mučednická videa s mrazivými výhrůžkami teroru vůči Západu.“

Atentáty se podle soudu měly odehrát asi rok po pumových útocích, které si v Londýně vyžádaly 52 mrtvých. Odhalení komplotu vedlo v následujících dnech ke zrušení více než tisíce letů a k zavedení přísnějších bezpečnostních opatření v letecké dopravě. Některá z nich, jako je například zákaz brát s sebou do letadla tekutiny, platí dodnes.

Nynější proces je už druhým soudním řízením, které se v kauze koná. První se uskutečnilo loni. Soudci tehdy trojici uznali vinnou z méně závažného činu než nyní. U ostatních obžalovaných se na verdiktu neshodli. Porota viděla plány útoků na letadla a s nimi spojený pokus masové vraždy jako neprůkazné. Žaloba už tehdy oznámila, že bude usilovat o nový proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 48 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 58 mminutami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...