Praha - V těchto dnech probíhá v Kongresovém centru v Praze 34. kongres Federace evropských biochemických společností, kde se sešli významní biochemici a molekulární biologové z celého světa, kteří prezentují nejnovější výsledky své vědecké práce. Vědci zde seznamují odbornou i laickou veřejnost s pokroky v léčbě nádorových onemocnění a o zapojení vědy do stále úspěšnější léčby této civilizační choroby. Debaty se vedou i o aplikacích používaných v biotechnologiích a nanotechnologiích či v tzv. „zelené" chemii.
Tři čtvrtiny rozhodnutí lékaře o postupu léčby závisí na práci biochemiků a jiných specialistů. Dodávají jim výsledky laboratorních, zobrazovacích a dalších vyšetření.
„Rozhodování v medicíně se odvíjí od laboratorních a zobrazovacích vyšetření, ale také léčba je v současné době postavena na poznání genomu, receptorů a signálních kaskád,“ uvedl prezident 34. kongresu Federace evropských biochemických společností (FEBS) a děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima. Například při léčbě virových zánětů se užívají antivirotika, která ovlivňují zmnožování viru, to všechno je aplikace biochemických věd do medicíny, vysvětlil děkan.
Mluvilo se o možnostech léčby rakoviny
Biochemie a molekulární biologie stojí také u zrodu moderních léků proti rakovině. K více než 2000 účastníků pražského kongresu z 68 zemí promluvil David Lane, objevitel proteinu p53, který reguluje buněčné dělení. Představil možnosti stabilizace proteinu, jehož změny vedou k rakovině. Tato mutace se nachází u zhruba poloviny všech nádorových onemocnění.
„Smyslem zkoumání je najít nízkomolekulární látky, které by byly schopny modulovat dráhy, v nichž hraje tato molekula klíčovou úlohu. Tyto látky pak mohou být izolovány z rostlin, teoreticky mohou být použity někdy v budoucnu jako řízené protinádorové léčivo,“ vysvětlil docent Dalibor Valík z brněnského Masarykova onkologického ústavu.
Podle profesora Zimy bude muset medicína v blízké budoucnosti přehodnotit přístup k nejrůznějším onemocněním. „Dosavadní velmi neurčitý termín dispozice či dědičné pozadí musí být nahrazen skutečným pojmenováním změny, ale přesné vyjasnění vztahu mezi molekulární a funkční změnou nebude ihned a bude možná ještě složité,“ shrnul.
Budoucnost medicíny spočívá v individualizaci
Na jeden lék reagují různí lidé různými způsoby. Každý člověk podle své rozdílné genetické informace reaguje různě na různou léčbu. „S dnešními metodami, kdy už se daří číst dědičnou informaci jedinců, už ne člověka jakožto druhu homo sapiens, blížíme se době, kdy bude možné individuálně navrhovat léčbu pro každého jednotlivého pacienta,“ uvedl předseda České společnosti pro biochemii a molekulární biologii Václav Pačes.
