V Itálii opanovala eurovolby Salviniho protiimigrační Liga

Evropské volby v Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, která získala 34,3 procenta hlasů. Zdvojnásobila tak zisk z loňských voleb do italského parlamentu, v nichž pro ni hlasovalo 17 procent voličů. Na druhém místě skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 22,7 procenta hlasů a až třetí vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) se 17 procenty.

Podle předběžných výsledků po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů získala formace ministra vnitra Salviniho přes devět milionů hlasů a v Evropském parlamentu by měla obsadit 28 křesel. Je to jen o jeden mandát méně, než získá konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové.

Na Lampeduse dosáhla Liga na 46 procent hlasů

Podle Salviniho, který získal dva miliony preferenčních hlasů, dali italští voliči najevo, že si přejí změnu evropských pravidel. Svými hlasy také podle jeho interpretace podpořili přísnou protiimigrační politiku.

Agentura AFP upozornila, že Liga si připsala obzvláště vysoké zisky v regionech, které se potýkaly s problémy spojenými s velkým přílivem migrantů. Například na ostrově Lampedusa Liga získala 46 procent hlasů, ve městě Ventimiglia u hranic s Francií pak 44 procent.

Salvini chce s Le Penovou a Orbánem budovat novou Evropu

„Dnes vzniká nová Evropa, zažijeme novou evropskou renesanci, která bude založená na práci, právech a bezpečnosti,“ řekl Salvini na tiskové konferenci v Miláně.

Vicepremiér uvedl, že už s blahopřáním telefonoval Marine Le Penové, předsedkyni vítězného francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN), a maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož Fidesz v Maďarsku vyhrál se ziskem více než 50 procent hlasů. „S nimi chci vystavět novou Evropu,“ dodal Salvini.

Vítězné strany v italských regionech
Zdroj: tg24.sky.it

Italskou vládu výsledky voleb neohrozí

Na vládní spolupráci s Hnutím pěti hvězd se podle Salviniho nic nezmění, i když M5S v evropských volbách výrazně ztratilo. Ačkoli ještě loni v parlamentních volbách populisty volilo 32 procent lidí, nyní získali jen 17 procent hlasů a 14 křesel. Dosud přitom měli v Evropském parlamentu 17 poslanců.

Po dlouhé době výrazněji uspěla opoziční Demokratická strana (PD), která získala 22,7 procenta hlasů. PD loni propadla u parlamentních voleb, výsledek z voleb do europarlamentu je tak pro ni vzpruhou, i když oproti volbám v roce 2014 ztratila téměř polovinu podpory. Před pěti lety totiž volby jasně vyhrála se ziskem více než 40 procent hlasů a měla dosud v europarlamentu 31 europoslanců. Nově jich bude mít jen 19. 

Do europarlamentu se znovu dostala rovněž strana Vzhůru, Itálie několikanásobného expremiéra Silvia Berlusconiho, která dostala 8,8 procenta hlasů. Europoslanců ale bude mít o sedm méně než dosud. Nově do Evropského parlamentu pronikla krajně pravicová strana Bratři Itálie, která získala 6,5 procenta hlasů a pět europoslaneckých křesel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled