Předsednictví Evropské unie se od ledna na půl roku ujímá Bulharsko. Kromě pokračujících jednání o brexitu bude řešit i otázky migrace. Do léta má být jasněji ohledně reformy azylového systému. Štafetu přebírá Sofie od Tallinu. Estonsku se za posledních šest měsíců podařilo do unijních témat prosadit to, v čem samo vyniká.
Estonsko jako by si během svého unijního předsednictví zakládalo především na svém „e“. Téma digitalizace dostalo do debat na nejvyšší úrovni. Dosáhlo shody třeba na tom, že on-line obchody mají prodávat zboží zákazníkům bez ohledu na to, v které zemi EU žijí.
Kromě digitální budoucnosti museli ale Estonci během půlroční mise řešit věci, které odklad nesnesou. Jakkoliv si body za postupující jednání o brexitu může připsat spíš Evropská komise a Evropská rada, i Estonsko na nich má svůj podstatný podíl. Předsedalo diskusím klíčových diplomatů a udržovalo sedmadvacítce při přechodu do druhé fáze vyjednávání jednotnou tvář.
I když samo nápor migrantů nezažilo, pokusilo se Estonsko dát jasnější podmínky lidem žádajícím v Evropě o azyl. Investovalo do databáze otisků prstů Eurodac a snažilo se vytvořit jednotné standardy pro udělování i odebírání uprchlického statusu. Slovu kvóty se Tallinn úspěšně vyhýbal - podle kritiků ale celý problém jen přesunul na Bulharsko - svého nástupce.
Stejně jako na poli digitalizace zabodovalo Estonsko v oblasti životního prostředí. Jen pár dnů před listopadovým summitem COP23 se Unii pod jeho vedením podařilo uzavřít dohodu o reformě emisního trhu.
Bulhaři si pro své první předsednictví EU zvolili jako klíčová tři slova - bezpečnost, stabilitu a solidaritu.
Pomyslné unijní žezlo převezme od nového roku vůbec poprvé v historii Bulharsko, které patří k nejchudším a je podle Transparency International vůbec nejzkorumpovanější zemí společenství. I kvůli obavám z korupce Německo a Francie v minulosti zablokovaly vstup Bulharska do schengenského prostoru - tam i v eurozóně by ho ovšem rád viděl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Bulharské předsednictví přijde v první polovině roku 2018 v době, která je pro Unii v některých ohledech klíčová. Pokračují jednání o brexitu a ačkoli předsednická země nemá v této věci přímou roli, dění kolem Británie bude do značné míry ovlivňovat celkovou atmosféru v Unii.
Na stole bude otázka prohlubování hospodářské a měnové unie
Diskusi o jiných tématech ale budou bulharští diplomaté a ministři přímo řídit. Do půlky roku by mělo být například jasněji v otázkách souvisejících s migrační problematikou a reformou azylového systému EU, tedy včetně otázky přerozdělování migrantů podle kvót, která unijní země ostře dělí.
Jaro také bude dobou, kdy v EU naplno začne debata o podobě dalšího prohlubování hospodářské a měnové unie. Nejrůznější návrhy zazněly letos na podzim z Bruselu, z Paříže i z dalších míst, nejistota kolem teprve se formující německé vlády ale dosud diskusi zdržovala.
V květnu také Komise přijde s prvními návrhy souvisejícími s podobou příštího víceletého finančního období po roce 2020. Je to pro členské země klíčová otázka, související třeba s budoucí podobou unijních fondů.
Někteří ze zkušených bruselských diplomatů mimo záznam předpokládají, že bulharské předsednictví bude patřit spíše k těm slabším, kdy zemi bude do značné míry pomáhat a ovlivňovat ji Evropská komise. Ta Sofii navštíví na tradičním výjezdním jednání 12. ledna a podle svého mluvčího se na spolupráci s bulharskou vládou těší.
Bezpečnost, stabilita a solidarita
Bulharsko se chce zaměřit na bezpečnou Evropu, neboť její zranitelnost prý ukázala jak migrační krize, tak teroristické útoky. Stabilní Evropa je podle Sofie důležitá, neboť občané musí vědět, že Unii záleží na jejich prosperitě a blahobytu. A solidární by EU měla být, protože všechny členské země čelí stejným základním výzvám, které mohou překonat jen společnými kroky.
Dosáhnout toho Bulhaři chtějí prostřednictvím hledání konsenzu, posilování evropské konkurenceschopnosti a posilování soudržnosti členských zemí, uvádějí webové stránky nadcházejícího předsednictví. Ve svém předsednickém kalendáři mají Bulhaři skoro 300 nejrůznějších akcí.
Členské země EU se ve výkonu předsednictví v Radě EU střídají po šesti měsících. V tom období řídí zasedání rady na všech úrovních, tedy ministerské schůzky i jednání diplomatů a expertů. Předsednické země obvykle spolupracují, vždy v trojici po sobě jdoucích. Po nyní končících Estoncích a nastupujících Bulharech povede EU ve druhé polovině příštího roku Rakousko.
