Další důkaz oteplování planety. Finský ledoborec bez problémů proplul Severním ledovým oceánem - přepravní sezona tam tak letos začala dřív, než kdykoli předtím. Ledu v Arktidě alarmujícím způsobem ubývá hlavně v létě, fenomén ale podle vědců trvá i v zimě. Průměrně z oblasti každý rok zmizí kry o rozloze větší, než je Česko.
Finský ledoborec MSV Nordica si razí cestu Severozápadním průjezdem. Tak brzy Arktidou ještě nikdy neprojel. Kapitán David Snider se tudy plaví od 80. let - moře se podle něj mění v kaši, odpor lodi kladou jen menší hrudky. „Byli jsme zvyklí vídat těžký, několik metrů tlustý led nastřádaný za mnoho let. Teď je mnohem tenčí a je ho méně,“ tvrdí Snider.
Srovnání záběrů z oběžné dráhy za posledních osmatřicet let ukazuje, že arktická ledová pokrývka se každoročně zmenší o 88 tisíc kilometrů čtverečních - tedy o plochu přesahující rozlohu Česka. Vědci budoucnost nevidí růžově. I ten nejoptimističtější scénář při dodržení závazků Pařížské dohody o klimatu předvídá léto v Arktidě bez ledu.
Role ledu je přitom pro Zemi zásadní - brání ji před slunečním zářením. Bílý povrch odráží velkou část slunečních paprsků zpátky do vesmíru. Tmavé plochy, jako například moře, jich většinu absorbují - a proces oteplování tím urychlují. Změny se ale podle expertů už dávno netýkají jen letních měsíců.
„Teď začínáme pozorovat silný úbytek ledu v Arktidě i během zimy, což je překvapující, protože v zimě je tma a tedy chybí světlo, které by led rozpouštělo. To nasvědčuje tomu, že se toho děje mnohem víc,“ popisuje Anders Levermann z prestižního Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatické změny.
Život na Arktidě se dramaticky mění
Led není to jediné, co vědce tíží. Miliony tun čerstvé vody v oceánu by mohly ovlivnit mořské proudy - třeba bránit tomu Golfskému v zahřívání severní polokoule. Změnu klimatu vnímají i místní komunity.
Rybářská sezona se prodlužuje, lodě zajíždějí do vzdálenějších oblastí. Zásobování je snadnější. Zatímco ale obchod kvete - tradiční život Inuitů postupně mízí spolu s ledem.
Zamrzlé plochy místní lidi spojují s příbuznými na jiných ostrovech - jim i zvířatům umožňují lov. Čím dál víc turistů prahne po záběru polárních medvědů - za půl století a možná i dřív - by ale už nemuseli mít co fotit.
