Milwaukee - Případ amerického veterána Wadea Michaela Page, který v sikhské svatyni zavraždil šest lidí a nakonec i sebe, otevřel otázku pravicového extremismu v řadách americké armády. Jak ukazují průzkumy, i přes tvrdé zákazy působí na základnách stovky až tisíce neonacistů.
V roce 1995, kdy Page sloužil na elitní základně Fort Bragg, tu trojice skinheadů v uniformě zavraždila černý manželský pár. Právě tento zločin odstartoval protiextremistickou čistku ve vojenských řadách.
S novým miléniem ale přišly války v Afghánistánu a Iráku a hlad po nových brancích. Podle odhadů byly mezi nimi stovky až tisíce tentokrát utajených neonacistů. Ti přitom vnímají armádu jako prostředí, kde se dá získat potřebný výcvik. „Na každé větší základně najdete nejmíň dvě tři aktivní neonacistické buňky, které se snaží naverbovat vojáky,“ tvrdí bývalý mariňák a skinhead Thomas Leyden.
„Na skříňku jsem si věšel vlajku se svastikou. Všichni v mé jednotce včetně velitele to věděli,“ pokračuje. Podobně se v zelených řadách choval i budoucí šestinásobný vrah Page. Hlasitě si stěžoval třeba na údajné protežování Afroameričanů.
Page nakonec u armády skončil, důvodem byl alkohol. Byl totiž opilý při vojenském cvičení. Kolegové z armády si ho pamatují jako přívětivého a chytrého člověka. Už tehdy ale prý Page vyjadřoval rasistické názory. „Mluvil o svaté rasové válce,“ uvedl jeho tehdejší kolega.
Stovky lidí dnes uctily památku šesti sikhů, které v neděli střelec zabil. Vzpomínka se konala v tělocvičně místní střední školy nedaleko sikhského chrámu. Po čtyřech dnech vyšetřování byl sikhský chrám ve čtvrtek opět otevřen. Věřící se snažili zahladit známky střelby, ponechali jen jednu stopu po střele ve dveřích do hlavní modlitebny jako připomínku obětí.
