Teherán/Washington - Po další sérii íránských raketových testů vyslaly Spojené státy do Teheránu důrazné varování, že své spojence budou bez váhání bránit. Írán zahájil demonstraci své síly krátce poté, co Česká republika a Spojené státy podepsaly dohodu o radaru a po velkém cvičení americké armády v oblasti. Vzápětí se na něj snesla vlna kritiky za údajné provokace.
Írán i dnes pokračoval v testech svých raket v Perském zálivu. Oznámily to íránská státní televize a rozhlas. Počet odpálených raket není známý, šlo o typy země-moře, země-země, i střel moře-země. Íránská televize uvedla, že rakety byly odpáleny v noci a mají „speciální schopnosti“. V čem spočívají, ale nesdělila.
V rámci manévrů íránské revoluční gardy údajně odpálily také torpédo Hút (Velryba). To bylo testováno v dubnu 2006 a je označováno za mimořádně rychlou zbraň, schopnou zasáhnout nepřátelské ponorky.
Největší chlouba íránských revolučních gard je létavice Šaháb 3, která má dolet až 2 tisíce kilometrů a může přímo ohrozit Izrael. Izraelci na výzvu odpověděli představením nového špionážního letounu.
Měl by sbírat informace nad Íránem, může létat ve výšce víc než 13 kilometrů, vidí letadla letící nízko nad zemí i skryté za horami.
Na íránské raketové testy znovu reagovali Američané. Ministryně zahraničí Riceová z Gruzie vzkázala Íránu, že své spojence a své zájmy budou Spojené státy bez váhání bránit.
Riceová prohlásila: „Jsme schopní vytvořit protiraketový obranný systém, díky kterému Írán nebude moci tak snadno vyhrožovat, protože jejich rakety nebudou fungovat.“
Americký ministr obrany Robert Gates:
„Když jsme mluvili o protiraketové obraně v Evropě, říkali jsme, že existuje skutečná hrozba. A řekl bych, že íránské testy to potvrzují.“
Bílý dům upozornil, že rozšířené používání balistických raket porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Tony Fratto, mluvčí amerického prezidenta George Bushe, shrnul postoj Bílého domu: „Chtěli bychom, aby Íránci zastavili obohacování uranu, a chtěli bychom, aby zastavili tyto provokativní zkoušky, které jen dále izolují íránský lid.“
Zatímco s izraelskou a americkou odpovědí Írán mohl počítat, nejtěžší úder nakonec přišel z třetí strany, odkud to Teherán nečekal. Francouzský plynárenský gigant Total se rozhodl, že nebude investovat do obrovského plynového pole na jihu Íránu.
Investice do Íránu by pro Francouze byla v současné době příliš velký politický risk. Total byl poslední západní energetický kolos ochotný dát do Íránu peníze. Podle analytiků to pro íránské hospodářství, které na ohromných zásobách plynu závisí, bude znamenat těžkou ránu na dalších deset let.
