Dva klíčoví spojenci syrského prezidenta Bašára Asada posílili spolupráci. Rusko se usídlilo na íránské základně Hamadán a odtud podle svého ministerstva obrany útočí na pozice Islámského státu. Američané mají o cílech bombardérů značné pochybnosti.
USA: Ruské bombardéry na íránské základně komplikují situaci v Sýrii
Horizont: Ruská vojenská spolupráce s Íránem (zdroj: ČT24)
Ruské bombardéry startující vůbec z íránské základny podle Kremlu s jediným cílem: zlikvidovat radikály ze samozvaného Islámského státu. „Tyto vojenské síly jsou využívány ruským letectvem se svolením Íránu jako součást protiteroristické operace na území Syrské arabské republiky,“ uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Je to ukázka ruské schopnosti dostat letadla v podstatě kamkoliv na Blízký východ. Především to má politickou rovinu, to znamená sbližování Ruska a Íránu. V Sýrii nalezli nejmenší společný jmenovatel – podporu režimu Bašára Asada a odpor vůči politice Spojených států. Vypadá to, že se rodí osa Moskva–Teherán–Ankara, alespoň co se týče politiky v Sýrii. Ovšem Sýrií to samozřejmě končit nemusí.
„Vzdálenost se podle mého odhadu snížila o 60 procent. Umožňuje jim to bombardovat více cílů s lepšími výsledky,“ vysvětlil odborný asistent z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku Andrew Tabler. Ruské bomby už dopadly v provinciích Idlíb, Dajr az-Zaur a Aleppo.
Pokračují v bombardování civilních zařízení, především nemocnic.
Takové cíle se zdají podezřelé Spojeným státům. „Nevíme o tom, že by se IS soustřeďoval v těchto oblastech,“ uvedl mluvčí koalice proti Islámskému státu Christopher Garver. Útoky podle Američanů směřují jasně na syrské rebely a upevňují moc prezidentu Bašáru Asadovi, který má v Moskvě i Teheránu dlouhodobou podporu.
Kreml: Rezoluci OSN neporušujeme
Rusko-íránská spolupráce by mohla ohrozit i plánovanou dohodu mezi Moskvou a Washingtonem o společném boji proti islamistickým radikálům v Sýrii. Bílému domu se nelíbí ani to, že Kreml zřejmě porušuje rezoluci OSN přijatou po uzavření dohody o íránském jaderném programu. Ta totiž zakazuje přesun jakýchkoliv bojových letadel do země bez předchozího souhlasu Rady bezpečnosti.
„Ještě víc to komplikuje to, co už je teď napjatou komplikovanou situací,“ okomentoval operace v Sýrii mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner. Moskva ale trvá na tom, že pouhým využíváním základny nic neporušuje.
„S Radou bezpečnosti OSN je třeba koordinovat dodávky, prodej a převoz některých druhů zbraní do Íránu, včetně vojenských letadel. V tomto případě ale nedošlo ani k dodávkám, ani k převozu nebo prodeji vojenských letounů Íránu,“ interpretuje rezoluci Lavrov.
Překážkou nakonec pro Rusko není ani íránská ústava. Ta na území státu zakazuje zahraniční základny. Teherán už ale vzkázal, že ruské přítomnosti v zemi se to netýká. Moskva totiž na základně Hamadán není nastálo.