Židovské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu už podle Spojených států neporušují mezinárodní právo. Změnu pohledu Washingtonu oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo s tím, že postavení Západního břehu Jordánu musí společně vyjednat Izraelci a Palestinci. Podle agentury Reuters Američané svým oznámením prakticky podpořili výstavbu dalších osad na okupovaném území.
USA přestanou označovat židovské osady za protiprávní
2 minuty
Události: Američané považují židovské osady za legální
Židovské osady jsou komunity vzniklé na území, které Izrael okupuje od války v roce 1967.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu změnu postoje USA uvítal a označil ji za nápravu historické křivdy. Pochvalně se o americkém kroku vyjádřil také izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac či Netanjahuův vnitropolitický rival, lídr uskupení Modrá a bílá, Benny Ganc. Podle něj USA opět ukázaly, že hájí „bezpečnost a budoucnost celého Blízkého východu“.
Naopak palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát označil rozhodnutí Washingtonu za nezodpovědné a mluvčí předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse uvedl, že změna postoje USA k osadám „jde zcela proti mezinárodnímu právu“.
Evropská unie v reakci na americké oznámení ujistila, že nadále považuje židovské osady za nelegální. Stejně tak se k nim staví i převážná většina mezinárodního společenství. Toto stanovisko zčásti plyne ze čtvrté Ženevské úmluvy, která zakazuje okupující mocnosti přemisťovat příslušníky vlastní civilní populace na okupované území.
Konflikt nikdy nevyřeší soudy, tvrdí Pompeo
Podle agentury AP bylo dosud právní stanovisko amerického ministerstva zahraničí z roku 1978 – známé jako Hansellovo memorandum – hlavním podkladem pro citlivě formulovaný americký nesouhlas s budováním židovských osad na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.
Pompeo ale podle Reuters zdůraznil, že se stanoviska USA k osadám na Západním břehu Jordánu v průběhu let lišila. Podle něj v roce 1978 demokratický prezident Jimmy Carter dospěl k závěru, že osady nejsou porušením mezinárodního práva, a republikánský prezident Ronald Reagan v roce 1981 prohlásil, že osady nejsou ze své podstaty nelegální.
Ke konci vlády prezidenta Baracka Obamy USA umožnily schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která označila osady za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva.
„Založení izraelských civilních osad není samo o sobě porušením mezinárodního práva,“ zdůraznil v pondělí Pompeo. Dodal, že jakékoliv právní otázky týkající se osad mají řešit izraelské soudy. „Označovat zakládání civilních osad za porušování mezinárodního práva k míru nepřispělo,“ podotkl americký ministr. „Pravda je taková, že konflikt nikdy nebude mít soudní řešení a mír nepřinesou hádky o tom, kdo má v otázce mezinárodního práva pravdu a kdo ne,“ řekl.
Západní břeh Jordánu
Ambasáda nabádá Američany k opatrnosti
Krátce po Pompeově prohlášení vydala americká ambasáda v Jeruzalémě varování pro občany USA cestující na Západní břeh Jordánu, do Jeruzaléma a do Pásma Gazy. „Ambasáda Spojených států doporučuje občanům USA, kteří zvažují cestovat do či přes Jeruzalém, Západní břeh Jordánu nebo Gazu, aby dbali zvýšené opatrnosti a vzhledem k současné situaci zvolili vhodná opatření s cílem zvýšit svou bezpečnost,“ stojí v prohlášení.
Velvyslanectví doplnilo, že „jednotlivci či skupiny“, které s vyjádřením Pompea nesouhlasí, by mohli zaútočit na zařízení americké vlády či na americké občany v regionu.
Izrael se zmocnil Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma za šestidenní války v roce 1967 a dobyté území začal rychle osidlovat. Nyní na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, což jsou území, se kterými Palestinci počítají pro svůj budoucí stát, žije zhruba 700 tisíc izraelských osadníků.
Po válce v roce 1967 Izrael anektoval východní Jeruzalém, kde se nachází významné náboženské památky. Mezinárodní společenství ale anexi neuznalo. Loni však americký prezident Donald Trump nechal do Jeruzaléma z Tel Avivu přesunout americkou ambasádu po prohlášení, že Jeruzalém je hlavním městem Izraele. Drtivá většina velvyslanectví se ale nadále nachází v Tel Avivu kvůli nedořešené otázce Jeruzaléma.
Izrael umožnil rozšíření židovských osad na Západním břehu Jordánu. Některé z větších osad mají až 30 tisíc obyvatel a připomínají tak předměstí Jeruzaléma či Tel Avivu.
Palestinci stejně jako většina států světa uvádí, že osady snižují naději na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě vzniku dvou států, tedy vedle Izraele také nezávislé a svrchované Palestiny na území Západního břehu Jordánu, východního Jeruzaléma a Pásma Gazy.
Palčivou otázkou osad je také rozdílnost přístupu izraelských úřadů k Palestincům žijícím na Západním břehu Jordánu a k osadníkům. Zatímco osadníci žijící na Západním břehu Jordánu mohou bez problému jezdit do Izraele a volit v izraelských volbách, palestinští obyvatelé Západního břehu Jordánu jsou souzeni podle vojenského práva, nemají právo volit v izraelských volbách a pro vstup do Izraele musí mít zvláštní povolení.
