USA ani Rusko se nechtějí zbavit zásob smrtících neštovic

Washington - Spojené státy se spolu s Ruskem brání likvidaci posledních známých zásob smrtelného viru pravých neštovic. Virus je totiž podle obou zemí nutný pro výzkum související s bojem proti terorismu. Volně se šířící chorobu se přitom v populaci povedlo vymýtit už před více než třiceti lety. Někteří experti však tvrdí, že virus by se dal velice jednoduše využít jako mocná biologická zbraň.

Budoucností zásob biologických vzorků se teď začne zabývat Světová zdravotnická organizace (WHO). Poslední vzorky živého viru jsou v přísně střežených mrazících skříních v Centru pro prevenci a kontrolu chorob v americké Atlantě (CDC) a v ruské laboratoři v Novosibirsku.

Američani tvrdí, že je potřebují pro vývoj nových léků a vakcín nutných pro případný biologický útok či únik viru z nějakých neznámých zásob. „Zastáváme názor, že potřebujeme vzorky virů, abychom byli připraveni na budoucnost,“ řekl vysoce postavený zástupce administrativy USA.

Nahrávám video
USA ani Rusko se nechce zbavit zásob neštovic
Zdroj: ČT24

Podobný postoj zastává i Moskva, a je tak pravděpodobné, že na jednáních Světové zdravotnické organizace podpoří americkou pozici. Obě země ale o svém pohledu na věc budou muset přesvědčit další členské státy, které se obávají krádeže virů či jejich náhodného úniku.

Indický virolog Kalyan Banerdží:

„Je to tatáž logika, se kterou se supervelmoci drží jaderných zbraní. Hodlají mít virus pravých neštovic jako biologickou superzbraň.“

Debata o tom, co se zbývajícími zásobami smrtelného viru pravých neštovic se přitom vede již zhruba dvě desítky let. Odpůrci likvidace namítají, že by jej někdo mohl uměle vyrobit v laboratoři, a úplné vymýcení proto není možné. Zastánci zase mluví o vojenských účelech.

Někteří experti namítají, že je nutné virus uchovat, aby bylo možné studovat jeho jedinečnou schopnost napadat lidský imunitní systém. O dalším osudu viru by měla Světová zdravotnická organizace rozhodnout v květnu.

Virus pravých neštovic je patogenní pouze pro člověka a mimo hostitele nepřežije déle než několik dní, nemá tedy žádný přirozený rezervoár kromě lidské populace. Systematické očkování tedy vedlo k vymýcení pravých neštovic, poslední přirozená infekce byla popsána v roce 1977.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské gardy údajně slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
před 24 mminutami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...