Washington - Spojené státy a Indie dnes podepsaly potenciálně lukrativní dohodu, která Dillí poprvé po více než třech desetiletích umožní přístup k americké civilní jaderné technologii. Smlouvu, která se stala terčem kritiky od stoupenců nešíření jaderných zbraní, podepsali po letech spletitého vyjednávání americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její indický protějšek Pranáb Mukherdží.
„Těšíme se na spolupráci s americkými společnostmi … kterou tato významná smlouva umožňuje,“ prohlásil Mukherdží krátce před podepsáním dohody.
Americký prezident George Bush podepsal zákon, který umožňuje spolupráci Spojených států a Indie v oblasti jaderné energetiky ve středu. Dnes stvrzená dohoda dovolí americkým společnostem po 34 letech zákazu vyvážet do Indie nukleární technologie. Dokument schválil ve středu také americký Kongres. Tomuto kroku předcházelo zářijové zrušení světového zákazu jaderného obchodu s Indií.
Smlouva prý pomůže proti klimatickým změnám
Dillí není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Washington však tvrdí, že dohoda přispěje k posílení strategických vztahů USA-Indie, pomůže v boji proti klimatickým změnám a umožní jedné z hlavních ekonomik světa, aby rozvíjela energii, jež ovzduší znečišťuje jen velmi málo.
Indie provedla svůj první jaderný test v roce 1974. Doposud však nemohla získávat žádnou jadernou technologii ani materiál v zahraničí, protože pravidla Smlouvy o nešíření jaderných zbraní zakazují obchod se státy, které úmluvu nepodepsaly. Země v současnosti disponuje 22 nukleárními reaktory a vzhledem k rostoucí poptávce po energii je nezbytná výstavba dalších. Proti dohodě USA-Indie se ozývají někteří kritici, kteří poukazují na to, že její podpis by mohl nepřímo povzbudit země jako Írán, aby pokračovaly v jaderných aktivitách.
