Ukrajinský prezident Zelenskyj má koronavirus. Země zvažuje víkendovou karanténu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má pozitivní test na koronavirus, informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jeho úřad. Zelenskyj se údajně cítí dobře, pracovat bude z domu. Ve Francii se v pondělí střetli policisté se studenty, kteří kvůli covidu-19 žádali uzavření školy. Britská rozvědka podle listu The Times zahájila kybernetickou operaci, která má bojovat proti dezinformacím o vakcíně. Ty údajně šíří některé státy, zejména Rusko.

  • 22:37

    Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".

  • 22:23

    Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.

  • 21:49

    Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.

„Navzdory všem karanténním opatřením mám rovněž pozitivní výsledek. Mám 37,5 a všem přeji 36,6!“ uvedl dvaačtyřicetiletý ukrajinský prezident na sociální platformě Telegram s odkazem na svou současnou tělesnou teplotu. První dáma Ukrajiny se virem infikovala už v červnu a strávila následně několik týdnů v nemocnici.

Kvůli rostoucímu počtu nových případů v zemi je možné, že Ukrajina zavede na víkendy celostátní karanténu, uvedl v pondělí Zelenskyj. Doufá, že krok pomůže zbrzdit šíření nákazy a nepoškodí příliš ekonomiku. „Dočasná víkendová celostátní karanténa na několik týdnů nám může pomoci vyhnout se tvrdší celostátní karanténě,“ míní prezident.

Británie bojuje proti dezinformacím o vakcíně

Britská elektronická rozvědka GCHQ podle The Times zahájila kybernetickou operaci, která má potírat propagandu proti budoucí koronavirové vakcíně. GCHQ využívá software, který původně vyvinula proti propagandě a verbování nových rekrutů teroristické organizace Islámský stát. Nyní jej nasadila proti aktivitám Moskvy, která se údajně snaží využívat pandemie pro oslabení Západu a prosazování ruských zájmů, píše list. 

Taktika GCHQ má spočívat v tom, že se rozvědka zaměří na potírání „nepřátelského obsahu“ spojeného s cizím státem a že naruší operace kybernetických aktérů zodpovědných za jeho šíření. Dokáže například zašifrovat jejich data tak, aby k obsahu ztratili přístup a zablokovala se i jejich vzájemná komunikace. 

GCHQ dostala podle listu povolení zasáhnout pouze proti takovým dezinformacím, které pocházející od státních aktérů, nikoliv od britských občanů. Znamená to, že rozvědka nebude zasahovat proti běžným občanům, kteří na internetu vyjádří svůj názor.

The Times o ruské dezinformační kampani, která má za cíl vyvolávat strach z vakcíny vyvíjené Oxfordskou univerzitou, informovaly už minulý měsíc. Obrázky, internetové memy a videa přisuzovaly této vakcíně schopnost přeměnit lidi v opice, neboť využívá takzvaný vektor v podobě šimpanzího adenoviru. Británie navíc spolu s USA a Kanadou viní Moskvu, že se pomocí elektronické špionáže pokusila informace o vývoji vakcíny ukrást. 

Demonstrace ve Francii

Ve francouzském městě Compiègne severně od Paříže se v pondělí střetli policisté se studenty, kteří kvůli covidu-19 žádali uzavření školy. Deník Le Figaro a místní list Oise Hebdo napsaly, že protestující studenti na strážníky házeli kamení. Video na sociálních sítích ukazovalo skupinu mladých lidí, která obestoupila policejní vůz a snažila se jej převrátit. Na dalším byly vidět hořící pneumatiky na jedné z městských křižovatek.

Studentské protesty sílí ve Francii od minulého týdne. Studenti a někteří učitelé při nich protestují proti tomu, aby školy v době sílící epidemie zůstávaly nadále v provozu, zatímco zbytek země je v uzávěře. Například minulý týden policie použila slzný plyn proti studentům, kteří se zabarikádovali v jednom pařížském lyceu kvůli údajně nedostatečným hygienickým opatřením. 

Slovenské testování podruhé

Na Slovensku proběhlo o víkendu druhé kolo testování obyvatelstva na koronavirus, testy tentokrát odhalily 13 509 nakažených. Ze 2,04 milionu zúčastněných to představuje 0,66 procenta, uvedli premiér Igor Matovič a ministr obrany Jaroslav Naď. Testování probíhalo hlavně v takzvaných červených regionech v severní polovině země, šlo například o oravské okresy Dolný Kubín, Námestovo a Tvrdošín a mnoho dalších.

Při srovnání výsledků dvou kol testování podíl zjištěných případů infekce mezi testovanými klesl o uplynulém víkendu na 0,62 procenta z dřívějších 1,47 procenta.

„Máme být na co hrdí. Nenechme si vzít pocit z dobře vykonaného díla,“ řekl k plošnému otestování obyvatel Matovič, který realizaci celého projektu prosazoval a jeho výsledky obhajoval jako příspěvek k boji proti šíření nákazy.

Někteří odborníci ale připomínají, že pokles počtu nových případů infekce v zemi může souviset i s dříve zavedenými karanténními opatřeními. Až na výjimky je na Slovensku zakázáno konání hromadných akcí, většina žáků a studentů přešla na distanční výuku, zavřít musely aquaparky a fitness centra, restaurace zase nesmějí obsluhovat zákazníky vevnitř.  

Maďarsko zavírá školy i hospody

Kvůli šíření koronavirové nákazy přistupují i další země ke zpřísňování zavedených opatření. Maďarsko se chystá uzavřít střední a vysoké školy a také restaurace. Od úterý navíc prodlouží zákaz nočního vycházení, oznámil premiér Viktor Orbán. Sportovní akce se podle něj budou konat bez přítomnosti veřejnosti a bude platit i zákaz veřejných shromáždění.

„Pokud infekce poroste současným tempem, maďarské nemocnice nebudou schopny tuto zátěž zvládnout,“ varoval.

Maďarsko nyní hlásí jedna z nejvyšších čísel ohledně počtu hospitalizovaných pacientů s covidem-19 na 100 tisíc obyvatel v Evropě. V desetimilionové zemi ze od začátku pandemie nakazilo téměř 115 tisíc lidí, přes pět tisíc nakažených přibylo během uplynulého dne. S koronavirem zemřelo v Maďarsku zhruba 2500 lidí. 

Naopak zdravotnické úřady v Belgii a Nizozemsku doufají, že země mají vrchol současné vlny epidemie již za sebou. Podle nich zafungovala uzávěra a další restriktivní opatření proti šíření nákazy. Epidemiolog a mluvčí belgického ústředí pro boj s covidem-19 Yves Van Laethem řekl, že restrikce patrně začaly zabírat. Podle něj o tom svědčí pokles přírůstku nakažených i hospitalizovaných.

3 minuty
V Rusku přibývá nemocných, umírají i mladší lidé
Zdroj: ČT24

V Rusku je nejvíce nakažených ve velkých městech

Rusko v pondělí oznámilo 21 798 nových případů nákazy koronavirem za uplynulý den, což je zatím nejvyšší denní přírůstek v zemi. Podle agentury TASS je tak už čtvrtý den za sebou počet nově zjištěných případů v Rusku vyšší než 20 tisíc. Nejvyšší přírůstky hlásí i dvě největší města, Moskva 6897 a Petrohrad 1403.

Celkem se v zemi s přibližně 146 miliony obyvateli nakazilo od začátku pandemie téměř 1,8 milionu Rusů, z nichž téměř 31 tisíc nákaze podlehlo. Rusko je z hlediska počtu potvrzených případů pátou nejpostiženější zemí na světě, po Spojených státech, Indii, Brazílii a Francii. Z hlediska počtu obětí je Rusko třinácté.

Nemocnice v Rusku tak stejně jako v jiných zemích začínají mít problém s kapacitou lůžek. Netýká se to jenom velkých měst, ale problém mají už i ostatní zařízení. „Pacienti jsou teď o mnoho mladší. Jde o víc mladých lidí, kteří nemají žádné další onemocnění,“ řekl vedoucí 1. jednotky intenzivní péče v nemocnici v Severní Osetii Roman Kamarzayev.

Ruské úřady navíc nyní varují, aby lidé nezkoušeli nasadit si vlastní léčbu. Moskevský starosta Sergej Sobjanin řekl, že v nemocnicích teď umírají zejména ti, kteří se snažili vyléčit se sami, údajně až 95 procent. „Neměli byste se v lékárnách snažit najít správné léky, protože pro vás nemusí být vhodné,“ uvedl.

Nejvyšší denní přírůstek hlásí za uplynulých 24 hodin také Írán, který je nejpostiženější zemí na Blízkém východě. Přibylo 10 463 nových případů infekce, dalších 458 nemocných s covidem-19 zemřelo.

Izrael v pondělí oznámil, že bude u cestujících přijíždějících z Dánska zkoumat, zda se nenakazili novým kmenem koronaviru pocházejícím z farem s norky, který se potvrdil u tří Izraelců. U osob, které se vrátily ze severské země, se má provést test společně s analýzou konkrétní mutace.

Izraelská vláda však zároveň upřesnila, že pravděpodobnost zavlečení této mutace do země je nízká. Izrael nicméně přidal Dánsko na seznam červených zemí, u kterých platí povinnost karantény pro ty, kteří z nich přicestují.

Koronavirus omezí novoroční oslavy v Sydney

Australské Sydney informovalo, že preventivně omezí tradiční silvestrovský ohňostroj. Přístup na nábřeží, odkud je pyrotechnické představení vidět nejlépe, bude rezervovaný jen pro zdravotníky a hasiče. Ohňostroj navíc bude trvat jenom pár minut, obvykle tato šou trvá 12 minut, uvedla premiérka státu Nový Jižní Wales Gladys Berejiklianová.

Do obchodní čtvrti CBD, kde každoročně slaví příchod nového roku velké množství lidí, budou mít o silvestrovské noci přístup jen osoby s rezervací v restauraci, baru či hotelu. Lidem bez rezervace či lístku bude přístup zamezen. „Co se týče veřejných prostranství, kde se obvykle shromažďuji tisíce a tisíce lidí – to letos nebude,“ uvedla Berejiklianová.

Novoroční ohňostroj v Sydney
Zdroj: Mick Tsikas/Reuters

Austrálie v posledních dnech zaznamenává pouze jednotky nových případů. Ve státě Nový Jižní Wales se jedná výlučně o lidi ze zahraničí. V sousedícím státě Viktorie, na který připadá přes 80 procent případů v celé Austrálii, desátým dnem nezaznamenali žádný nový místní případ. Od začátku epidemie se v Austrálii potvrdilo 27 600 nákaz, zemřelo 907 lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...