Kyjev - Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko z vyhlášení války. Země se podle něj nachází na pokraji katastrofy. Moskvu vyzval, aby stáhla své vojáky z ukrajinského území. Úřadující prezident Oleksandr Turčynov žádá svět o reálné kroky, které by Ukrajině pomohly. Zároveň oznámil, že letecký prostor nad Ukrajinou byl uzavřen pro všechna necivilní letadla. Ukrajinská armáda také povolala vojenské zálohy a vyhlásila mobilizaci. Ukrajinští poslanci projednávají své další kroky na mimořádném zasedání, které je uzavřené pro média i veřejnost.
Vojáci jsou od soboty v bojové pohotovosti poté, co Moskva na žádost prezidenta Putina schválila využití ruských vojáků na Krymu. „Je nezbytné zajistit, aby byly ukrajinské jednotky připraveny k boji, co nejdříve to bude možné,“ uvedl na tiskové konferenci šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij.
O mobilizaci bylo podle něj rozhodnuto s cílem „zajistit bezpečnost a územní celistvost Ukrajiny“ poté, co „Rusko porušilo bilaterální dohody týkající se především černomořského loďstva“. Ministerstvo obrany dostalo na starosti „organizovat a provádět výcvik pro nezbytný počet lidí vojenského věku“. Vojenská povinnost na Ukrajině se týká osob mladších 40 let.
Kyjev se obrátil s žádostí o pomoc mimo jiné na Spojené státy a Velkou Británii, které jsou signatáři dohody z roku 1994, jejímž obsahem bylo zajištění bezpečnosti Ukrajiny. Poslanci kvůli napjatým vztahům s Moskvou také vyzvali mezinárodní pozorovatele, aby jim pomohli ochránit jaderné elektrárny v zemi. Turčynov už v sobotu nařídil uvedení armády do bojové pohotovosti. Vojáci po celé zemi údajně začali střežit zejména strategické objekty a také jaderné elektrárny.
- Ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Serhijev: „Chceme dokázat, že jsme schopni se chránit sami, jak bylo dnes rozhodnuto v parlamentu. Jsme připraveni se bránit (…) Jestliže dojde ke zhoršení situace a ruské jednotky budou každou hodinou zvyšovat svůj počet, požádáme o vojenskou pomoc.“
Nový šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja zpravodajské stanici BBC řekl, že se již tři dny snaží hovořit o celé situaci se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ten mu ale nikdy nezavolal zpátky. Jak Deščycja dodal, nyní je na Západu, aby donutil Rusko stáhnout se.
Ukrajinský parlament už také začal vypracovávat osmibodový plán, který by měl vést k urovnání krize v zemi. Jak uvedla americká televize CNN, Kyjev v něm žádá dialog s Moskvou, Rusové by ale měli stáhnout své vojáky na Krymu zpět na základnu. Další z bodů plánu, na jehož vypracování se prý podílel opoziční vůdce Vitalij Kličko, vyzývá ruský parlament, aby zrušil svůj souhlas s nasazením vojáků na Ukrajině. Ukrajinci rovněž požadují, aby Moskva vydala Ukrajině sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče, který do Ruska utekl.
Kličko, který je jedním z kandidátů na budoucího ukrajinského prezidenta, už v sobotu vyzval ke všeobecné mobilizaci ukrajinské armády. Ve svém dalším prohlášení ale také zopakoval, že je třeba řešit nastalou situaci mírovými prostředky: „Neměli bychom to řešit silou a použitím zbraní, ale konzultacemi.“
Krymská samospráva kontroluje prakticky všechny ukrajinské silové struktury
Z Krymu přicházejí zprávy, že místní samospráva kontroluje prakticky všechny ukrajinské silové struktury. Reportéři rovněž mluví o přesunu ruských vojáků ze Sevastopolu do krymské metropole Simferopolu. Putin zatím oficiálně o vyslání vojáků nerozhodl. Všeobecně se ale soudí, že ruští vojáci se již na Krymu zapojili do obsazování významných objektů, byť místní média informují jen o rusky hovořících neznámých ozbrojencích v neoznačených uniformách a krymští představitelé používají termín „krymská domobrana“. Jejich automobily prý mají ruské poznávací značky.
