Maginotova linie na ukrajinský způsob. Kyjev staví podél hranice s Ruskem soustavu opevnění – ploty, zákopy, stanoviště vojenských jednotek. Zdůvodňuje to častými vojenskými cvičeními Ruska nedaleko pomezí.
V takzvaném evropském valu ale zeje šestisetkilometrová díra. Vláda nemá totiž pod kontrolou tu část hranice, která lemuje území separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti. Přitom Minské dohody mluví o umožnění přístupu Ukrajinců na celou svou hranici.
Kyjev obviňuje Moskvu, že právě přes nekontrolovaný úsek dodává separatistům zbraně a posily. „Rozvědka denně hlásí o přejezdu kolon vozů včetně těch s humanitární pomocí, které vezou náboje a vojenskou techniku. Přes hranici jezdí z Ruska i tanky,“ vysvětluje Aleksander Žuk z 58. Brigády ukrajinské armády.
Důležitou součástí projektu opevnění bude síť strážních věží. Zbudovány budou každých dvacet kilometrů. Stejně tak zde budou rozmístěna pohybová čidla, která v případě překročení příkopu a valu zajistí, že se spustí signalizace.
Ukrajina není sama, která se chce od Ruska ohradit, podobný plán mají i Estonsko a Lotyšsko.
Ukrajinští pohraničníci mají už nyní k dispozici kamery, které pracují v denním i nočním režimu. Člověka rozpoznají na vzdálenost dva a půl kilometru. Celková délka ukrajinsko-ruské hranice čítá 2295 kilometrů.
