Novodobá Hedvábná stezka nebude stát na ideologických základech, nýbrž bude otevřená pro všechny, zdůraznil čínský prezident Si Ťin-pching na závěr ekonomického fóra v Pekingu, kterého se zúčastnili lídři 29 států a zástupci Světové banky nebo OSN. Ke spolupráci na vybudování sítě pozemních i námořních obchodních koridorů vyzval i Evropskou unii.
Čínský prezident slíbil dát na projekt celkem 124 miliard dolarů (asi tři biliony korun). Navázat má na tradici starověké a středověké Hedvábné stezky, kdy síť cest propojovala východní a střední Asii se Středomořím. Čína po ní mimo jiné do muslimského a západního světa vyvážela hedvábí.
Nová Hedvábná stezka by měla zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou i Afrikou a tím zlepšit i vzájemnou obchodní a ekonomickou spolupráci. Pro její realizaci bude nutná rozsáhlá obnova infrastruktury v řadě zemí.
Rozdělena má být na dvě části, a to na pozemní a námořní koridor. V rámci projektu budou budovány moderní železniční tratě nebo přístavy. Stezka by mohla vést až do Česka. Další summit k projektu bude v roce 2019.
Nová Hedvábná stezka je klíčovou iniciativou prezidenta Si v oblasti zahraniční politiky. Usilovat bude o to, aby podpořila otevřenou světovou ekonomiku a liberalizaci obchodu. Bude rovněž prosazovat rozvoj, který je ohleduplný k životnímu prostředí s nízkými emisemi skleníkových plynů, slíbil čínský prezident. Podle něj bylo na konferenci dosaženo široké shody, projekt má ale před sebou ještě dlouhou cestu.
Konference měla představit Si Ťin-pchinga jako globálního vůdce a zastánce volného obchodu. Nejvyšší představitelé západních zemí ale na jednání nepřijeli a státy Evropské unie zastupovali převážně ministři.
Řada západních činitelů vnímá projekt především jako snahu rozšířit celosvětový vliv Číny a poukazuje na to, že plán není transparentní a že jsou otázky kolem zapojení zahraničních firem do projektu, upozorňují analytici.
Prezident Miloš Zeman, který je zrovna v Číně, označil novou Hedvábnou stezku za nejvíce fascinující projekt v novodobých dějinách a ukázku toho, že opravdové přátelství dvou starých civilizací je možné. Projekt přirovnal k Marshallovu plánu pomoci poválečné Evropě.
Podle Zemana „může znamenat obrovskou pobídku pro ekonomický růst, příliv nových investic a novou přidanou hodnotu“. Zároveň ale řekl, že bude zapotřebí vytvořit nějakou formu řídicí komise, která by tento projekt koordinovala.
„V případě Číny nebo Ruska je naprosto jasné, kdo bude členem této řídicí komise. Ale co se týče Evropské unie, existuje tady malý problém. Znáte to, čím více partnerů, tím více komplikací. A pokud máme 28, nebo po brexitu pouze 27, partnerů, znamená to potíž. V této souvislosti se mi vždy vybaví ironická otázka (bývalého amerického ministra zahraničí) Henryho Kissingera, jaké je telefonní číslo na Evropu. Stále máme 27 telefonních čísel,“ uvedl prezident.
„Proto si myslím, že tento fascinující projekt s sebou může jako nezamýšlený efekt přinést hlubší integraci Evropské unie, která je pořád více či méně dezintegrovaná, a brexit je pouze
ukázkou této dezintegrace,“ podotkl Zeman v projevu, který byl zveřejněn na stránkách Pražského hradu.
- (podle Financial Times)
- Rychlostní železnice Moskva–Kazaň: Staví ji Čínou vedené konsorcium. Celkové investice do 770 kilometrů dlouhé železnice, která má zkrátit dobu jízdy mezi oběma městy z dvanácti hodin na tři a půl, se odhaduje na sedmnáct miliard dolarů.
- Středoasijsko-čínský plynovod: Projekt tohoto plynovodu sice časově předchází nové Hedvábné stezce, jde ale o páteřní část infrastruktury propojující Turkmenistán a Čínu. Číňany postavená „roura“ vede z turkmensko-uzbecké hranice do čínské oblasti Jingbian a stála přes sedm miliard dolarů. Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán podepsaly s Čínou v roce 2013 kontrakt na výstavbu další větve tohoto plynovodu, která by měla umožnit zvýšení vývozu plynu z Turkmenistánu do Číny.
- Železnice propojující Čínu, Kyrgyzstán a Uzbekistán: Spuštění tohoto projektu se zpozdilo. Zatím je hotová jen část trasy v Uzbekistánu, který už v roce 2015 oznámil, že dokončil 104 ze 129 kilometrů na svém území.
- Chorgoská brána: Ve městě Chorgos na kazašsko-čínské hranici bylo vybudováno klíčové překladiště nové hedvábné stezky, které začalo fungovat v srpnu 2015. Čínská provincie Jiangsu hodlá do roku 2020 investovat přes 600 milionů dolarů do výstavby logistických a průmyslových zón kolem města.
- Další projekty: Trans-asijská železnice, železniční spojení Číny s Íránem nebo dálnice z Číny do Pákistánu (která má ale vést přes sporné území Kašmíru).
