Ankara - Turecké vojenské letouny zaútočily poprvé od vyhlášení příměří v březnu 2013 na pozice rebelů ze Strany kurdských pracujících (PKK) na jihovýchodě země. Podle tureckého listu Hürriyet způsobily nálety kurdským bojovníkům „vážné škody“. Letecké údery přišly v době, kdy se Kurdové bouří kvůli tomu, že Ankara nechce zasáhnout do bojů o syrské město Kobani, které se snaží dobýt radikálové z Islámského státu.
Turecká armáda přistoupila k leteckým úderům poté, co členové PKK tři dny ostřelovali vojenskou základnu v Hakkari, ležící asi 70 kilometrů severně od turecké hranice s Irákem. Do akce nasadila F-16 a F-4. Velení armády se k dění zatím nevyjádřilo.
Turecké listy Cumhuriyet a Milliyet mezitím oznámily, že střety mezi rebely a vojáky jsou hlášeny rovněž z Tunceli, oblasti ve středovýchodním Turecku.
Minulý týden proběhly v jihovýchodních provinciích Turecka mohutné protesty. Kurdové odsuzují pasivní politiku Ankary v Sýrii, kde se od poloviny září bojuje o město Kobani. Do náletů se zapojily už i Spojené státy a jejich arabští spojenci. Kurdové kvůli tomu vyšli do ulic i ve velkých evropských městech, při střetech v Turecku zemřelo nejméně 31 lidí. Armáda vyhlásila v některých oblastech dokonce zákaz vycházení.
Turecká armáda rozmístila podél své hranice proti Kobani dělostřelectvo a obrněná vozidla. Do bojů proti IS se ale zatím nezapojila. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan to vysvětloval historickými událostmi. Hovořil o tom, že „noví Lawrencové z Arábie“ usilují o destabilizaci Turecka. „Před stovkou let se někteří vzepřeli Osmanské říši… Lawrence byl anglický špion převlečený za Araba. Dnes se noví Lawrencové maskovaní jako novináři, duchovní, spisovatelé a teroristé schovávají za svobodu tisku, válku za nezávislost nebo svatou válku,“ konstatoval prezident.
Situace v Kobani vyvolává novou uprchlickou krizi. Turecko od roku 2011, kdy začal syrský občanský konflikt, přijalo již skoro milion uprchlíků. Nyní tam přichází nová vlna Kurdů. Evropská komise na pomoc pro ně poskytne 3,9 milionu eur (107 milionů korun).
Turecko považuje PKK za teroristickou organizaci. Její vůdce Abdullah Öcalan je ve vězení. Povstání ve východním Turecku vedl 30 let. Celkem si vyžádalo přes 40 tisíc obětí. Öcalan už před časem turecké vládě pohrozil, že strana ukončí mírový proces, pokud Ankara dopustí v Kobani masakr.
Kurdové a Turci? Velmi křehké vztahy
Vztah Ankary a Kurdů je problematický již řadu desetiletí. Početný kurdský národ na Blízkém východě nemá vlastní stát, etnicky se rozprostírá na pomezí Íránu a Iráku, v části severní Sýrie a z velké části na východě Turecka, kde žije 14 milionů Kurdů.
V roce 1978 začala v Turecku působit separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), která v 80. letech coby polovojenská organizace zahájila ozbrojený boj za kurdskou nezávislost na Ankaře, podílela se na únosech, sabotážích a ozbrojených útocích – a vztahy mezi oběma entitami tím výrazně napjala. Mírový proces mezi oběma stranami začal teprve před dvěma lety.
