S blížícím se zahájením fotbalového mistrovství Evropy, které se bude konat ve Francii od 10. června do 10. července, sílí bezprecedentní mobilizace francouzských bezpečnostních sil. Panují obavy, že vedle tradičních střetů fotbalových fanoušků hrozí i teroristické útoky. Policistům bude pomáhat armáda, počítá se i s nasazením bezpilotních letounů. Hlavní pozornost se soustřeďuje na Paříž a dalších devět měst, kde 24 národních týmů včetně Česka poměří své síly.
Bezpečnostní opatření se zaměřují i na takzvané fanouškovské zóny, ve kterých by se podle pořadatelů mohlo pohybovat asi sedm milionů lidí. Největší fanzóna vyrůstá přímo pod Eiffelovou věží a podle odhadů pařížské radnice by mohla pojmout až 92 tisíc lidí.
Aby zábavu při sledování koncertů či zápasů nic nenarušilo, bude zóna neprodyšně uzavřená. Dovnitř neprojdou žádná velká zavazadla ani kovy. Jen fanoušci, a i ti přes bezpečnostní rámy a pod dohledem čtyřiceti kamer a desítek agentů. Na celé mistrovství jich má dohlížet dokonce deset tisíc. „Máme k dispozici to nejlepší, co mohou nabídnout jak veřejné, tak soukromé bezpečnostní složky v zemi,“ ujišťuje předseda organizačního výboru Eura Jacques Lambert.
Podle zástupce francouzské policie Didiera Martina komplikuje práci bezpečnostních složek množství plánovaných zápasů mezi 24 mužstvy, což znamená častý přesun diváků mezi stadiony hromadnou dopravou.
Obavy ve Francii umocnila zpráva, že islámští sebevražední atentátníci, kteří v březnu zabili na letišti a v metru v Bruselu 32 lidí, původně plánovali útoky ve Francii právě v době šampionátu. Rychlý postup policie při pátrání po islamistech v Belgii a Francii v poslední době ale podle belgické prokuratury přiměl radikály plán změnit a rychle zaútočit v Bruselu.
„Není to velké překvapení, že se teroristé chystali zaútočit na velkou sportovní akci,“ řekl v dubnu nejmenovaný bezpečnostní zdroj deníku Libération. Bezpečnostní složky podle tohoto zdroje s takovou možností dlouhodobě počítají a připravují se na ni.
Na přelomu března a dubna se ve Francii uskutečnilo v souvislosti s Eurem cvičení několika evropských zemí, včetně Česka. Výcvik se zaměřoval mimo jiné na prevenci případného teroristického útoku, a to i chemického.
Ze vzduchu budou situaci jistit drony
Policie se rozhodla posílit ostrahu i pomocí malých moderních bezpilotních letounů, které by například sledovaly situaci na stadionech a v jejich okolí. Počítá s velmi tichými stroji s kamerami i pro dobré noční vidění z až stometrové výšky.
„V jiných zemích již podobné drony dosáhly obdivuhodných výsledků. Umožňují zadržet podezřelé osoby dávno před tím, než si uvědomí, že byly zpozorovány,“ řekl nejmenovaný policejní zdroj listu La Depeche.
Od vraždění skupiny islamistů loni v listopadu v Paříži platí ve Francii výjimečný stav, který kromě jiného umožňuje bezpečnostním službám bez soudního povolení provádět razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně. Úřady mohou nařizovat domácí vězení a zakazovat radikální organizace, mazat webové stránky nebo rušit veřejná shromáždění. V ulicích hlídkují vedle policistů i ozbrojení vojáci. Na dobu šampionátu vláda mobilizuje dalších 10 000 vojáků.
Francouzská vláda nedávno navrhla prodloužit výjimečný stav, který měl skončit koncem května, do 26. července. Francouzský premiér Manuel Valls to zdůvodnil právě fotbalovým mistrovstvím Evropy. „Stojíme-li před tak velkou událostí…, musíme zajistit bezpečnost,“ prohlásil Valls ve francouzském rozhlase.
Teroristické útoky v Paříži 13. listopadu si vyžádaly 130 obětí a stovky zraněných. Radikálové mimo jiné útočili poblíž stadionu Stade de France na předměstí Saint-Denis, kde se právě konalo přípravné fotbalové utkání Francie–Německo. Zúčastnil se ho také francouzský prezident Francois Hollande či německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Obavy ale zjevně neodradily místní ani zahraniční fanoušky fotbalu. Vstupenky šly po zahájení prodeje rychle na odbyt a v místech konání zápasů ohromně vzrostla poptávka po ubytování, přestože se podle médií na dobu Eura ceny v hotelech zvýšily o 80 procent a v ostatních ubytovacích zařízeních v průměru o 54 procent.
