Bruselští atentátníci chtěli prý původně udeřit na Euru

Původním terčem teroristického útoku plánovaného bruselskými atentátníky bylo fotbalové mistrovství Evropy, které se bude konat v létě ve Francii. S odvoláním na zdroj blízký belgickým vyšetřovatelům o tom informoval francouzský list Libération. Belgická prokuratura už v neděli uvedla, že islamisté chtěli původně místo Bruselu útočit právě ve Francii. Rychlý postup policie jim v tom prý ale zabránil.

Podle francouzského listu popsal původní plány radikálů při výslechu 31letý Mohamed Abrini, kterého policie zadržela v pátek a kterého v sobotu obvinila z terorismu. Abrini se přiznal, že je „mužem v klobouku“, který doprovázel dva sebevražedné atentátníky na bruselském letišti Zaventem, po odložení tašky s bombou ale z místa odešel.

Mohamed Abrini společně se dvěma sebevražednými atentátníky na bruselském letišti
Zdroj: Belgická policie

Původně se terčem atentátu měla podle Abriniho stát znovu Francie. Islamisté chtěli zaútočit během fotbalového mistrovství Evropy, které se bude ve Francii konat od 10. června do 10. července.

Vyšetřovatelé se k informacím tisku nevyjádřili

Belgická prokuratura na dotaz tiskové agentury Belga odmítla informaci komentovat. Už dříve uvedla, že spáchání útoku ve Francii zabránila rychlá práce policie. Radikálové se tak rozhodli svůj plán změnit a zaútočili přímo v Bruselu.

„Není to velké překvapení, že se teroristé chystali zaútočit na velkou sportovní akci,“ uvedl zdroj listu Libération s tím, že bezpečnostní složky s takovou možností dlouhodobě počítají a připravují se na ni.

Na přelomu března a dubna proběhlo ve Francii v souvislosti s letošním mistrovstvím Evropy cvičení několika evropských zemí, včetně České republiky. Výcvik se zaměřoval mimo jiné na prevenci případného teroristického útoku.

Na fotbalová utkání během Eura by podle pořadatelů mohlo dorazit celkem kolem 2,5 milionu lidí, dalších zhruba sedm milionů by se mohlo pohybovat ve fanouškovských zónách.

Fotbalový stadion v Marseille
Zdroj: Jean-Paul Pelissier/Reuters

Při březnových atentátech na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek zahynulo celkem 32 lidí.

Teroristické útoky v Paříži z loňského 13. listopadu si vyžádaly 130 obětí. Radikálové mimo jiné útočili poblíž stadionu Stade de France na předměstí Saint-Denis, kde se právě konalo přátelské fotbalové utkání Francie s Německem. Účastnil se ho také francouzský prezident Francois Hollande či německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
před 24 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 8 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.