Damašek - Podle tureckého premiéra mohou nálety na pozice Islámského státu (IS) v Sýrii „změnit pravidla hry“ v blízkovýchodním regionu. Ankara údery podpořila umírněné povstalce, kteří bojují kromě extremistů i s armádou prezidenta Bašára Asada. Ankara se zaměřila také na kurdské separatisty. Šéf turecké diplomacie ale popřel informaci kurdských milic, které tvrdí, že turecké tanky v pondělí ostřelovaly obránce vesnice v severní Sýrii - několik lidí bylo údajně zraněno.
Turecká armáda v pátek vstoupila do bojů proti islamistům v severní Sýrii. Bombardovala také tábory Strany kurdských pracujících v sousedním Iráku (PKK). „Naši vesnici zasáhlo deset raket. Zničili nám i zásobníky vody. Nedává to smysl, žijí tu ženy i děti,“ podotkl jeden z obyvatel severoiráckého Hakurku.
V pondělí prý zasáhly tankové střely pozice Kurdů a jejich arabských spojenců v syrské vesnici Zaur Maghár v provincii Aleppo. „Místo toho, aby útočily na teroristy z IS, ostřelují turecké jednotky naše obranné pozice. Vyzýváme turecké představitele, aby útoky zastavili a dodržovali mezinárodní zvyklosti. Vyzýváme tureckou armádu, aby přestala střílet na naše lidi a jejich pozice.“ konstatovaly kurdské milice YPG
- Syrské kurdské milice jsou známé pod zkratkou YPG. Jde o zkratku kurdského názvu - znamená obranné jednotky národa.
- YPG jsou ozbrojeným křídlem strany syrských Kurdů známé pod zkratkou PYD. Ta spolupracuje s tureckou PKK.
Turecký ministr zahraničí ale bombardování vesnice odmítl. „Operace, které nyní vedeme, jsou namířeny proti těm, kdo ohrožují národní bezpečnost Turecka. PYD není objektem našich operací,“ sdělil zástupce ministerstva zahraničí, jehož citovala agentura Reuters.
Turci se spolu s Američany snačí odříznout radikály od zásob
Zaur Maghár leží na hranici poblíž pohraničního města Džarábulus. Právě tam má být zřízena bezpečnostní zóna, z níž chce Turecko spolu s USA vytlačit bojovníky IS. Má jít o stokilometrový úsek pohraničí hluboký asi 40 kilometrů.
IS by tak přišel o důležité zásobovací trasy. Zónu mají podle dohody mezi Washingtonem a Ankarou zajistit americká letadla, jimž Turecko poskytlo základnu v jihotureckém Incirliku.
Vztahy mezi Tureckem, islamisty a kurdskou PKK jsou podle redaktora ČT Pavla Novotného velmi složité. „Islámský stát jednoznačně napadl Turecko, nicméně Strana kurdských pracujících se domnívá, že IS kooperuje s Tureckem a že útok, který provedl IS (v Suruči) proti Kurdům v Turecku, koordinovala turecká vláda s IS. Vytvořil se tak trojúhelník a všechny strany spolu různě bojují a různě spolupracují. Pro Turecko je IS i PKK dlouhodobým nepřítelem. Jde o to, jaká jeho motivace převáží – v tuto chvíli je pro Turecko všechno špatně. Řekl bych ale, že brzy se neláska mezi Turky a Kurdy zmírní a vznikne jakási chladná koalice proti IS,“ vysvělil redaktor. Turecko i Kurdové podle Novotného uvnitř „hrají o politiku“, jediný jednotný je v tomto případě IS.
Pozemní operace nebude
Davutoglu tvrdí, že na pozemní operaci v Sýrii rozhodně nedojde. „Síly, které tam (v Sýrii) působí a spolupracují s námi, by tak měly být ochráněny,“ konstatoval premiér. Turecké stíhačky pomohly několikrát umírněným povstalcům, kteří bojují jak s radikály, tak s vojsky syrského prezidenta. Ankara chce po dohodě s USA v podpoře rebelů pokračovat. Davutoglu na setkání s tureckými novináři zdůraznil, že po zahájení turecké vojenské akce v Sýrii vznikly „nové okolnosti“ regionálního konfliktu.
„Přítomnost Turecka, které dokáže efektivně využít své síly, může vést k důsledkům, které mohou změnit pravidla hry v Sýrii, Iráku a celém regionu. Všichni by to měli vědět,“ řekl šéf kabinetu deníku Hurriyet. Ostatní státy by podle něj měly v současné době „posoudit a přezkoumat svou vlastní pozici“.
Turecko požádalo o mimořádné zasedání Rady Severoatlantické aliance, které by mělo proběhnout už v úterý. „Turecko má velmi výkonnou armádu i bezpečnostní složky. Nepočítá se proto s jeho žádostí o vojenskou podporu NATO,“ okomentoval situaci šéf Aliance Jens Stoltenberg.
Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
„Turecko začalo před několika lety měnit svou mezinárodní orientaci a začíná hrát mnohem významněji roli regionální velmoci. Zapojení se do konfliktu a vytvoření zóny bezpečnosti ho může posílit.“
„Turci si útoky na IS vytvořili alibi, aby mohli říct, že půjdou proti jakýmkoli teroristům a PKK považují také za teroristickou organizaci. To bude pozice, kterou podle mě budou hrát na nadcházejícím jednání NATO.“
Konec mírových jednání s kurdskými separatisty
Ankara avizovala, že hodlá v blízké budoucnosti v operacích proti IS i Kurdům přitvrdit. Podle tureckého ministra zahraničí se PKK nikdy nevzdala terorismu. „Nikdy jsme neřekli, že jsme ukončili proces mírových jednání, ale PKK je nikdy nerespektovala,“ řekl. PKK podle něj těží se situace v regionu a obnovila „teroristické útoky v Turecku“. „Proto jsme zahájili útoky také na cíle PKK v severním Iráku,“ prohlásil.
Podle premiéra Ahmeta Davutoglua v tom bude Turecko pokračovat, dokud PKK nesloží zbraně. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes podle médií řekl, že Ankara mezi IS a PKK nevidí zásadní rozdíl. „Nemůžete říct, že PKK je lepší, protože bojuje proti IS,“ řekl. PKK podle něj bojuje s IS „o moc, nikoli za mír, nikoli za bezpečnost“
PKK už v sobotu ohlásila, že vystupuje z mírových jednání, protože podle ní ztratila smysl. Turečtí Kurdové bojovali za svá práva se zbraní v ruce 28 let a v roce 2012 se dohodli na zahájení mírových jednání. Od té doby moc nepokročila a současný vývoj je blokuje.
Razie i protesty pokračují
Proti zásahům tureckých jednotek proti Kurdům včera v Istanbulu a na jihovýchodě země protestovaly stovky stoupenců krajní levice. Viní tureckou vládu z kooperace s IS. Ten minulý týden v pohraniční Suruči zabil 32 lidí, hlavně mladých Kurdů, kteří měli jet pomáhat s rekonstrukcí syrského Kobani.
Kurdský demonstrant
„Odsuzujeme tuhle teroristickou tureckou vládu. Není to poprvé, co Kurdy zradila. Tento postup nepřijímáme a požadujeme respektování našich práv.“
Velké emoce vyvolala smrt ženy, která zemřela v pátek v Istanbulu při policejním zásahu na zástupce krajní levice. „Policie zabila moji dceru, a to 15 kulkami, když spala. Byla vinná jen tím, že byla revolucionářka. Chci ji pohřbít, měli by mi to dovolit. Proč se bojí jejího mrtvého těla?“ ptala se matka mrtvé ženy. V neděli pak přišel při střetech o život jeden policista.
Turecko mezitím pokračuje v policejních protiteroristických raziích ve více než desítce provincií. Zatkla už na 600 stoupenců radikálů. Jen v hlavním městě zadržela v pondělí 15 lidí údajně napojených na IS. Jsou mezi nimi i cizinci.
