Su Ťij odsouzena k 18 měsícům domácího vězení

Rangún - Barmské disidentce Do Aun Schan Su Ťij bylo dnes uloženo osmnáct měsíců domácího vězení za porušení pravidel jejího předchozího trestu. Soud nejprve oznámil verdikt tři roky vězení, ale vojenská junta trest vzápětí snížila na polovinu. Su Ťij byla odsouzena proto, že v květnu nechala ve svém domě přes noc Američana Johna Yettawa, který do domu přeplaval bez pozvání přes jezero. Údajně tím porušila pravidla svého domácího vězení. Všechny barmské státní noviny dnes otiskly shodný článek vyzývající příznivce Su Ťij, aby nevyvolávali nepokoje, a zahraniční země, aby se nevměšovaly do barmských záležitostí.

Yettawovi, který byl mimo jiné obviněn z „plavání v místech, kde je to zakázané“, soud uložil sedm let vězení, z toho čtyři roky nucených prací. Třiapadesátiletý Yettaw, který trpí epilepsií, cukrovkou a má i další zdravotní problémy, do přísně střeženého domu disidentky vstoupil údajně proto, že ho Bůh varoval, že Su Ťij zavraždí teroristé.

Po týdnu stráveném v nemocnici je Yettaw zpátky ve vězeňské cele. Minulé pondělí byl totiž zřejmě kvůli epileptickým záchvatům odvezen do nemocnice v Rangúnu.

Joselito Chad Jacinto, filipínský chargé d'affaires v Barmě

„Změna rozsudku je poměrně překvapivá, protože vládnoucí junta je známá tím, že nepodléhá mezinárodnímu tlaku.“

Po vynesení prvního rozsudku nad Su Ťij - tři roky vězení a nucených prací - nastala pětiminutová přestávka. Poté do soudní síně vešel ministr vnitra generálmajor Maun U a přečetl zvláštní rozkaz předsedy barmské vojenské vlády Thana Šweie podepsaný již v pondělí, který trest snížil - zřejmě především kvůli tlaku ze zahraničí. Osmnáct měsíců domácího vězení bylo uloženo i dvěma společnicím Su Ťij.

Soudní proces trval bezmála čtvrt roku. Provázela ho celá řada odkladů a průtahů, které měly podle kritiků jediný cíl: vyvolat zdání spravedlivého procesu a zamaskovat skutečnost, že o verdiktu bylo rozhodnuto dávno předem. Jak uvedla ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Amthoe Soe, disidentka byla dokonce obžalována na základě zákona, který vlastně junta sama zrušila.

Obhájci: Junta hledala záminku, jak Su Ťij nepustit na svobodu

Barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny za mír strávila 14 z uplynulých 20 let v domácím vězení. To poslední jí mělo vypršet koncem května. Obhájci lidských práv mluví o tom, že junta hledala jakoukoliv záminku, aby se aktivistka nedostala na svobodu. Spekulují dokonce o tom, že Johna Yettawa poslala junta jako provokatéra.

Čtyřiašedesátileté nositelce Nobelovy ceny míru hrozil až pětiletý trest. Její odsouzení se očekávalo. Proces byl kritizován západními zeměmi i organizacemi na ochranu lidských práv, podle kterých chce vojenské vedení země vyřadit populární Su Ťij z voleb, jež se mají konat příští rok.

Soud zasedal v rangúnské věznici Insein za zpřísněných bezpečnostních opatření. Podle svědků bylo v okolí až 2000 příslušníků bezpečnostních jednotek. Všechny státní noviny dnes otiskly shodný článek, ve kterém vyzývaly příznivce Su Ťij, aby nevyvolávali nepokoje, a zahraniční země, aby se nevměšovaly do barmských záležitostí.

Svět verdikt odsoudil a požaduje další sankce vůči Barmě

Verdikt nad barmskou disidentkou dnes odsoudili mimo jiné Evropská unie, britský premiér, francouzský prezident, Austrálie i humanitární organizace a sdružení na ochranu lidských práv. Britský premiér Gordon Brown označil rozsudek za hrůzný a prohlásil, že jej odsouzení vůdkyně barmské opozice zarmoutilo a rozčílilo. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval EU, aby přijala nové sankce proti barmskému režimu, zvláště v oblasti exportu dřeva a rubínů.

Rozsudek kritizuje i bývalý český prezident Václav Havel. Tradiční obhájce lidských práv Havel považuje poslední rozsudek nad vůdkyní barmské opozice za „skandální, ničím však nevybočující z politického cynismu jedné z nejtvrdších totalit na světě“. „Myslí na paní (Su Ťij), která, jak věří, neztratí ani po tomto rozsudku víru a naději na život ve svobodné a demokratické Barmě,“ uvedla Havlova tajemnice Sabina Tančevová. České ministerstvo zahraničí označilo rozsudek za naprosto nepřijatelný.

Evropská unie považuje proces se Su Ťij za neopodstatněný a nelegální a odsuzuje dnešní výrok soudu, píše se v prohlášení švédského předsednictví EU. Sedmadvacítka na rozsudek prý odpoví dalšími cílenými opatřeními proti těm, kteří jsou za něj odpovědní.


Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International odsouzení Su Ťij charakterizovala jako hanebnou politickou a soudní maškarádu. Jako nespravedlivý rozsudek ve zmanipulovaném procesu odsoudila verdikt česká humanitární organizace Člověk v tísni. Zároveň vyzvala Radu bezpečnosti a generálního tajemníka OSN, aby okamžitě přijali přísnější restriktivní opatření vůči barmské vojenské juntě. Vedoucí barmských projektů Člověka v tísni Marie Peřinová se v rozhovoru pro ČT vyslovila pro uvalení mezinárodního embarga na dovoz zbraní do Barmy a další ekonomické sankce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 26 mminutami

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 59 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.