Střelec v Hamburku zabil v modlitebně svědků Jehovových sedm lidí

Po střelbě v modlitebně svědků Jehovových v Hamburku spáchal útočník sebevraždu. Potvrdil to německý ministr vnitra a dodal, že pachatel jednal sám. Byl bývalým členem této náboženské komunity. V náboženském centru zabil sedm lidí, včetně jednoho nenarozeného dítěte. Podle hamburské policie se v době útoku v budově nacházelo padesát osob. Kancléř Olaf Scholz událost označil za brutální násilný čin a vyjádřil podporu pozůstalým i záchranářům zasahujícím na místě činu. Právě jejich rychlost podle hamburského senátora pro vnitro předešla dalším obětem.

Útok se odehrál kolem deváté hodiny večer ve dvoupatrové budově ve čtvrti Alsterdorf severně od centra druhého největšího německého města. Z místa, kde se na akci svědků Jehovových sešlo přes dvacet lidí, se podle místních opakovaně ozývala střelba. „Střílelo se asi čtyřikrát,“ řekla agentuře DPA v sousedství žijící Lara Bauchová, podle níž vždy střelba trvala dvacet vteřin až minutu. 

„Slyšeli jsme výstřely,“ řekl novinářům nejmenovaný svědek události. „Těch výstřelů bylo dvanáct za sebou. Pak jsme viděli, jak odnášejí lidi v černých pytlích,“ dodal. 

„Mezi mrtvými bylo nenarozené dítě v sedmém měsíci vývoje,“ řekl hamburský senátor pro vnitřní záležitosti Andy Grote. Plod byl podle policie ženského pohlaví. Jeho matka útok přežila. Dalšími zabitými jsou čtyři muži a dvě ženy ve věku 33 až 60 let.

Německá policie uvedla, že osm lidí utrpělo zranění, čtyři z nich těžká. Zranění utrpělo šest mužů a dvě ženy. Jsou mezi nimi jeden občan Ugandy a jeden Ukrajiny, ostatní byli Němci.

Nahrávám video

Výstřel v jednom z pater budovy zaslechli i policisté, když dorazili na místo činu. Tam, odkud se ozval, pak našli mrtvého. Podle serveru listu Hamburger Abendblatt je tímto mrtvým zřejmě útočník. Mezi oběťmi je podle vyšetřovatelů i nenarozené dítě. 

Policie i hasiči zablokovali ulice v okolí dvoupatrového domu ve čtvrti Alsterdorf a televize vysílaly záběry, na kterých záchranáři odváděli lidi, některé z nich zabalené do přikrývek, do autobusu.

Zásah Grote označil za velmi rychlý, ačkoli situace byla značně nepřehledná. „Hladký a rychlý zásah zabránil většímu počtu obětí,“ řekl. Na místě bylo během několika minut i zásahové komando.

Střelcem byl bývalý člen svědků Jehovových, jednal v amoku

Ve čtvrtek večer nebylo jasné, zda střelec jednal sám, či zda z místa činu neutekl. „Proto byla na celou čtvrť na severu Hamburku dána výstraha, aby si lidé dali pozor a nevycházeli ven. V průběhu noci policie dospěla k pravděpodobné vyšetřovací verzi, že útočník zemřel v modlitebně svědků Jehovových,“ řekl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Lidé v okolí dostali na mobilní telefony varovné zprávy, aby se ukryli.

Podle státního zastupitelství v Hamburku byl střelcem pětatřicetiletý Němec původem z Bavorska, který choval ke svědkům Jehovovým jako jejich bývalý člen značnou nenávist. O střeleckém útoku policisté, zástupci města a prokuratura hovořili jako o činu v zuřivosti, nesledoval teroristické a ani politické motivy.

„Do německých médií už pronikly informace o tom, že tím útočníkem je pětatřicetiletý Philipp F., který pochází z jižního Německa a který vyrůstal v přísně náboženské rodině a sám byl v minulosti členem náboženské komunity svědků Jehovových,“ přiblížil zahraniční zpravodaj Polák. 

Od loňského prosince je veden jako držitel zbraně, konkrétně poloautomatické pistole. Ještě v únoru u něj policie v rámci namátkové kontroly zjišťovala, zda plní potřebné podmínky pro držení zbraně. Při kontrole spolupracoval a nevykazoval psychické problémy, které ale nyní vyšetřovatelé nevyloučili. Policie v lednu obdržela kvůli střelcově zbrojnímu průkazu anonym, podle kterého byl Philipp F. psychicky nemocný, odmítal se léčit a nenáviděl náboženské skupiny.

Zda si oběti vybíral náhodně, nebo cíleně, policie zatím neví, uvedla ale, že to nebyli střelcovi příbuzní.

Soustrast vyjádřil Scholz i Pavel

„Špatné zprávy z Hamburku. Vícero členů komunity jehovistů se včera stalo oběťmi brutálního násilí,“ uvedl v pátek ráno na Twitteru Scholz, který byl v minulosti starostou tohoto druhého největšího německého města. „Myslím na ně a jejich blízké. A na bezpečnostní složky, které za sebou mají náročný zásah,“ napsal kancléř.

Soustrast pozůstalým vyjádřili i další němečtí politici, mimo jiné primátorka Berlína Franziska Giffeyová. Kondolence do Hamburku přicházejí i ze zahraničí, o spoluúčasti napsali na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron nebo česká hlava státu Petr Pavel. „Jménem svým i jménem občanů České republiky bych rád vyjádřil upřímnou soustrast rodinám obětí, německým občanům i prezidentovi Spolkové republiky Německo,“ uvedl Pavel.

K události se vyjádřili i svědkové Jehovovi. „Náboženská společnost je hluboce zasažena strašlivým útokem na své věřící při bohoslužbě v sále království v Hamburku,“ uvedli v prohlášení na svém webu. „Hluboce soucítíme s rodinami obětí a také s traumatizovanými svědky,“ dodali.

Svědkové Jehovovi, kteří jsou křesťanským náboženským hnutím s vlastním výkladem Bible, mají celosvětově kolem osmi milionů členů. V Německu se k nim podle DPA hlásí necelých 200 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu pozdě večer SELČ oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM upřesnilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Prezident Spojených států amerických Donald Trump ve středu řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
před 9 mminutami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 1 hhodinou

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 2 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 5 hhodinami

Evropský pohled