Německá kancléřka Angela Merkelová považuje okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 za smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu. Uvedl to její mluvčí Steffen Seibert. Stateční lidé v Československu podle Merkelové v dalších letech přispěli ke sjednocené Evropě.
Invaze podle Merkelové násilně ukončila hnutí, které prosazovalo socialismus s lidskou tváří. „Z pohledu spolkové vlády je to smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců,“ tlumočil názor Merkelové její mluvčí. Na invazi se podílely i jednotky tehdejší Německé demokratické republiky, z níž Merkelová pochází.
Události srpna 1968 je podle šéfky německé vlády nutné vidět v jedné řadě s potlačením povstání v NDR v roce 1953 a revoluce v Maďarsku v roce 1956 nebo vyhlášením výjimečného stavu v Polsku v roce 1981.
„Všechny tyto velmi rozdílné historické události mají společné to, že se lidé za železnou oponou nechtěli smířit se svým osudem, který jim vnucovaly elity komunistických stran,“ je přesvědčena kancléřka.
Soudí, že rok 1968 přinesl alespoň v zárodku požadavky, které se pak naplnily v roce 1989, kdy se prosadila vůle lidu. Šlo zejména o touhu překonat komunistický režim a žít v demokracii a svobodě.
Merkelová: Lidé z Československa přispěli pasivním odporem i aktivním bojem
Dnes jsou podle Merkelové Německo i Evropa naštěstí sjednocené. „A je zcela jasné, že stateční lidé v dnešním Česku a dnešním Slovensku k tomu hodně přispěli – svým pasivním odporem proti okupantům a aktivním bojem za prosazení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE – z roku 1975) – že tak dlouho vytrvali, až se přece jen otevřela brána do svobodné Evropy,“ míní šéfka německé vlády.
Její mluvčí také připomněl osud řady politických uprchlíků z Československa, kteří po okupaci v roce 1968 dostali azyl na západě Německa a po roce 1989 se stali staviteli mostů mezi Berlínem, Prahou a Bratislavou.
