Miami - Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) úspěšně zachytila robotickým ramenem modul Dragon, který jako vůbec první soukromá kosmická loď zamířil k tomuto orbitálnímu komplexu. Kosmonauti pak po dalších dvou hodinách modul, který není vybaven automatickým kotvicím systémem, manuálně připojili k ISS. Dragon veze k vesmírné stanici zásoby, již včera se k ní cvičně přiblížil. Vysilatelem je soukromá společnost SpaceX.
Americký astronaut Donald Pettit spolu se svým nizozemským kolegou Andrém Kuipersem pomocí 17,7 metrů dlouhého ramena uchopili Dragon v 15:56 našeho času. ISS se v té době pohybovala rychlostí přes 28 000 kilometrů v hodině ve výšce 400 kilometrů nad severozápadní Austrálií. Po dvou hodinách v 18:02 SELČ ho připojili ke staničnímu modulu Harmony.
Zachycení modulu se oproti původním plánům asi o 30 minut opozdilo, protože vesmírná společnost SpaceX musela kvůli odleskům z vnějšího panelu japonského staničního modulu Kibo vyřešit problémy s primárními navigačními senzory. V té době byl Dragon vzdálen od ISS 70 metrů a další přibližování bylo pozastaveno. Kromě toho bylo třeba sladit dva různé systémy monitorující kosmickou stanici, jak v rozhovoru pro ČT upřesnil odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.
Po vyřešení technických potíží byla loď navedena do takzvaného záchytného bodu, který byl deset metrů od orbitálního komplexu. Po konečném připojení Dragonu ke stykovacímu uzlu ISS následuje série kontrolních testů, v sobotu by pak astronauti měli otevřít průchodovou komoru mezi modulem a stanicí. Spojovací průchod se opět uzavře 30. května, následující den se modul odpoutá a vydá na zpáteční cestu, jež má skončit v Tichém oceánu u pobřeží Kalifornie.
John Holdren, hlavní vědecký poradce prezidenta Baracka Obamy:
„Vůbec poprvé soukromá americká společnost úspěšně vypustila do kosmu loď a zakotvila s ní u Mezinárodní vesmírné stanice. Je to úspěch historického, vědeckého a technologického významu a milník ve vizích prezidenta Obamy o pokračování amerického vůdčího postavení v kosmu.“
Podle Přibyla šlo dnes o nesmírně složitý manévr, který dosud zvládlo jen několik zemí světa. Dnešek podle něj navíc znamená velkou revoluci v přístupu. Dosud si totiž NASA platila za dodání výrobku, který si předem přesně definovala; ode dneška si může platit přímo za službu - v tomto případě za dodávku nákladu na kosmickou stanici. Už je pak zcela věcí soukromé firmy, jakým způsobem to udělá.
Dragon drží také další prvenství: je totiž prvním americkým plavidlem, které u ISS po loňském vyřazení raketoplánů ze služby zakotvilo.
Raketa Falcon 9 vynesla Dragon na orbitu v rámci historické první vesmírné soukromé mise k ISS v úterý. První sérii testů modul úspěšně absolvoval ve středu a druhou ve čtvrtek, kdy se přiblížil k ISS na 2,5 kilometru. Loď na stanici přepravuje 521 kilogramů různého nákladu. Na Zem se pak vrátí s 660 kilogramy materiálu z laboratorních pokusů.
Pokud se nynější testovací let Dragonu obejde bez komplikací, chce SpaceX začít s prvními řádnými nákladními lety k ISS ještě letos. Celkem je naplánováno 12 misí. SpaceX také vyvíjí kabinu, v níž bude moci do kosmu cestovat až sedmičlenná posádka.
SpaceX v budoucnu počítá i s lety k Marsu. K přistání na této planetě navrhl aparát Red Dragon, který vychází ze současného modulu Dragon. Paluba má poskytnout prostor pro tunu vědeckých přístrojů, jejichž součástí bude i vrtná souprava. Vědci doufají, že po vyhloubení asi metrové sondy budou moci odebrat vzorky ledových částeček, které se pod povrchem vyskytují.
