Smutný osud špiona Garyho Powerse

Sverdlovsk - Během studené války podnikly USA několik tisíc špionážních letů nad území Sovětského svazu či k jeho hranicím. Kolem 20 letounů bylo sestřeleno a na 130 letců se dodnes „pohřešuje“. Štěstí v neštěstí měl ale pilot špionážního letounu U-2 Gary Powers, který byl sestřelen 1. května 1960 u Sverdlovska (dnešní Jekatěrinburg). Powers, který před pádem letounu seskočil padákem, byl 19. srpna 1960 v Rusku odsouzen ke třem letům vězení a sedmi letům nucených prací. Pentagon zprvu celou akci popíral, nicméně nakonec musel s pravdou ven.

Začátkem roku 1962 se pak podařilo dojednat výměnu. A tak 10. února 1962 na Glienickém mostě mezi západním a východním Berlínem za Powerse Sověti získali svého špiona Vilyama Fishera (alias Rudolfa Abela), zatčeného v New Yorku v roce 1957. Spolu s Powersem se do USA vrátil Američan Frederic Pryor, zatčený v Berlíně v létě 1961.

První informace NASA přinesla 3. května - informovala o ztrátě meteorologického letadla severně od Turecka. O dva dny později, 5. května, oznámil Chruščov sestřelení špionážního letounu, ale neřekl, že pilot byl zajat. Bílý dům uznal, že se jedná o téže letadlo, ale odmítl jeho špionážní poslání a obvinění z úmyslného narušení sovětského vzdušného prostoru. Nadále protestoval proti sestřelu zbloudilého civilního letadla a k podpoře důvěryhodnosti těchto informací byl o den později další exemplář U-2 označený značkami NASA a falešným registračním kódem ukázán médiím. Téhož dne večer na diplomatickém večírku zaslechl americký velvyslanec Llewelyn Thompson v Moskvě sovětského činitele, který někomu sděloval, že pilot je stále vyslýchán. Chruščov pak 7. května oznámil, že pilot je naživu. Američanům nezbývalo nic jiného, než přiznat pravdu: na tiskové konferenci 11. května prezident Eisenhower konečně přiznal, že americké přelety nad SSSR skutečně probíhaly. 

Politickým důsledkem sestřelení Powersova letounu bylo opětovné ochlazení americko-sovětských vztahů a zrušení schůzky na nejvyšší úrovni mezi Nikitou Chruščovem a Dwightem Eisenhowerem, která se měla konat o dva týdny později v Paříži. Incident, po němž byly zastaveny špionážní lety USA nad Sovětským svazem, také urychlil vývoj amerického satelitního systému Corona, který v monitorování území přelety nahradil.

A jak to vlastně celé bylo? Američané dlouho věřili, že Powers je mrtev

Třicetiletý Francis Gary Powers odstartoval ke svému 28. letu se strojem U-2 na prvního máje roku 1960 ráno z americké základny u pákistánského Péšávaru. Nad Sovětským svazem vyfotografoval základnu Bajkonur, dále měl zachytit atomové laboratoře v Čeljabinsku a zejména pak oblast Plesecka u Petrohradu, kde byla budována základna balistických raket.

Sověti zaregistrovali americký letoun už nad Afghánistánem a záhy proti němu vyslali letoun SU-9, který byl stejně jako U-2 schopný dosáhnout značné výšky. Do akce byly nasazeny i dva stroje MiG-19, jež se ale nedokázaly vznést do výšky cíle, a pozemní protiletecká obrana, jíž se podařilo Powerse zasáhnout. Raketa explodovala těsně za letounem a tlaková vlna zapříčinila totální zničení stroje – jen pilot zůstal jakoby zázrakem naživu, seskočil na zemi jen s trochou škrábanců. Američané dlouho žili v přesvědčení, že Powers je mrtev. Nicméně posléze zjistili, že se mýlili - jedna z vypálených raket totiž omylem zasáhla i stíhačku MiG-19, v níž zahynul pilot Sergej Safronov. Tuto informaci ale Moskva přiznala až v roce 1990. Ostatky trosek obou letounů jsou dnes v Ústředním muzeu ozbrojených sil v Moskvě.

Powers se nakonec prošel po Glienickém mostě z východního do západního Berlína

Právě Powers 10. února 1962 přešel na Glienickém mostě přes řeku Havel v Berlíně. Stal se součástí historicky první výměny špionů mezi mocnostmi studené války. Nicméně on nebyl tehdy hlavní osoba akce. Tou byl sovětský vyzvědač William Fisher, který se představoval jako plukovník Rudolf Abel. Za něj Sověti Američanům přidali k Powersovi ještě amerického studenta Frederica L. Pryora, kterého zadržela východoněmecká policie za údajnou špionáž. 

Čtyřiapadesátiletého Fishera-Abela zatkla tajná policie FBI 24. června 1957 v New Yorku a soud ho poslal do vězení na 30 let. Tuto historickou výměnu dojednal Abelův právník James B. Donovan, který patřil k americké smetánce. Technické podrobnosti zajišťovali právníci - východoněmecký Wolfganf Vogel, který byl agentem tajné služby Stasi, a západoněmecký Jürgen Stange.

Po návratu do vlasti prošel Powers mnohahodinovým vyšetřováním a řadou psychotestů, které měly vyloučit, že je dvojí agent. Bylo mu vyčítáno, že před pádem neaktivoval sebedestruktivní systém stroje a že nepožil kyanidovou kapsli. Sovětským tajným službám se tak dostal do ruky téměř celý filmový materiál a měly tak podrobné informace nejen o tom, jaké cíle byly fotografovány, ale i o schopnostech fotopřístroje používaného v U-2. 

Létání se mu stalo osudným - zemřel jako pilot helikoptéry

Výbor Senátu ale nakonec konstatoval, že Powers se za daných okolností zachoval správně. Jeho kariéra stíhacího pilota tím však skončila. Krátce pracoval na ředitelství CIA a v letech 1963 až 1970 působil jako testovací pilot ve firmě Lockheed. V roce 1970 publikoval knihu Operation Overflight: A Memoir of the U-2 Incident (Operace Přelet: Vzpomínka na U-2 incident) a posléze se stal reportérem rádia KGIL v Kalifornii. Tamtéž začal v roce 1977 létat jako pilot helikoptéry pro televizní stanici NBC, což se mu stalo osudným - 1. srpna 1977 při návratu z natáčení požárů v Santa Barbaře s helikoptérou havaroval.

„Říkalo se, že mu CIA 'pomohla', ale můj výzkum potvrdil, že to byla skutečně náhoda,“ říká ke smrti svého otce Francis Gary Powers junior (44). Prý mu došlo palivo - indikátor paliva byl před nehodou porouchaný (ukazoval méně) - jenže před osudným letem mechanik přístroj opravil a Powerse o tom neinformoval. V roce 1996 založil Powers jr. ve Virginii Muzeum studené války, v jehož správní radě je i Sergej Chruščov, syn Nikity Chruščova, který dal v roce 1960 zřejmě příkaz k Powersovu sestřelení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 18 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 26 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 51 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...