Slovenský parlament hlasy zejména koaličních poslanců prolomil veto prezidenta Andreje Kisky a potvrdil zákon, který mimo jiné oslabí pravomoci šéfa správní rady Ústavu paměti národa (ÚPN). Ústav na Slovensku kromě jiného zkoumá období nesvobody a je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.
Slovenští zákonodárci hlasovali v den, kdy ÚPN uspěl u ústavního soudu se stížností proti pravomocnému rozhodnutí slovenských soudů, podle něhož je předseda českého hnutí ANO Andrej Babiš v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně.
Po zveřejnění schválené novely ve sbírce zákonů nebude statutárním orgánem ÚPN šéf jeho správní rady Ondrej Krajňák, ale celá devítičlenná správní rada, s jejímiž členy se Krajňák v minulosti dostal do sporu.
Právě konflikty uvnitř ÚPN koaliční poslanci zdůvodnili zmiňovanou změnu, kterou kritizoval nejen sám ústav, ale také opozice, prezident Kiska a prostřednictvím petice i několik tisíc lidí.
Novela umožní i snadnější odvolání
Oslabení Krajňákovy pozice není jedinou změnou v činnosti ÚPN, kterou poslanci schválili. Člena správní rady ústavu bude nově možné odvolat i v případě zjištění nedostatků při výkonu jeho funkce.
V současnosti platný zákon dává tuto možnost jen v případě, že člen správní rady byl pravomocně odsouzen za trestný čin nebo po delší dobu svou funkci nevykonává.
Koalice dříve navrhovala, aby Krajňák změnou zákona skončil v čele ÚPN ještě před vypršením svého mandátu. Od této změny koaliční poslanci ale ustoupili ještě při původním projednání novely na zářijové schůzi sněmovny.
