Severní Korea provedla další raketový test

Severní Korea v noci na sobotu odpálila neidentifikovanou střelu směrem k Japonskému moři na východ od Korejského poloostrova. Podle agentury Reuters to uvedl jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS). Japonská vláda upřesnila, že raketa vyletěla do výšky 550 kilometrů a doletěla tři sta kilometrů daleko, než dopadla mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu. Japonsko nicméně situaci nadále sleduje.

Severní Korea později oznámila, že provedla „další významný test systému průzkumných družic“. S odvoláním na severokorejská státní média o tom informovala agentura Reuters.

Letos už devátou raketovou zkoušku provedl Pchjongjang jen několik dní před prezidentskými volbami v Jižní Koreji, které jsou naplánované na 9. března.

Na konci ledna KLDR odpálila raketu Hwasong-12, která se podle jihokorejského ministerstva obrany vznesla do výšky asi dva tisíce kilometrů a uletěla kolem osmi set kilometrů. Podle médií šlo tehdy o největší raketovou zkoušku, jakou severokorejský komunistický režim podnikl od roku 2017.

Zatím poslední test Pchjongjang provedl 27. února. Tehdy uvedl, že testuje systémy pro průzkumný satelit.

OSN zakázala Severní Koreji provádět testy balistických a jaderných zbraní a uvalila na ni přísné sankce. KLDR ovšem tento zákaz pravidelně porušuje.

Podle analytiků se KLDR snaží vyvinout tlak na vládu amerického prezidenta Joe Bidena, aby obnovil s Pchjongjangem jednání a byl ochotný severokorejskému režimu nabídnout ústupky v podobě zmírnění sankcí.

Bidenova vláda nabídla Pchjongjangu obnovení rozhovorů, ovšem trvá na tom, že KLDR nezíská žádné úlevy ani ekonomické výhody, dokud nepřikročí k reálným krokům směřujícím k zastavení svého jaderného a raketového zbrojního programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 1 hhodinou

VideoRusové útočí na ukrajinská města, benzinky a sklady. Místní vědí, jak reagovat

Ruské střely a drony v noci zasáhly několik ukrajinských měst. Při útocích na průmyslové podniky v Dněpropetrovské oblasti zemřeli čtyři lidé. Ukrajina zase hlásí zásahy rafinerií v Samaře a Ufě. V posledním půlroce ruské drony stále častěji míří na čerpací stanice, zejména na ty patřící státnímu podniku Ukrnafta. Provozovatelé benzinek mají při poplachu, který se často rozezní i víckrát za den, přesně stanovený postup: upozornit zákazníky, zastavit tankování, uzavřít čerpací stanici a evakuovat se. To vše musí zvládnout do dvou minut. „Od začátku útoků v loňském roce zasáhli přes 150 našich čerpacích stanic,“ vyčíslila Lesia Żarská z Ukrnafty. Nedostatkem pohonných hmot zatím Ukrajina netrpí, skoro veškeré totiž dováží ze zahraničí. Terčem útoků jsou i obchody a sklady společnosti Epitsentr.
před 3 hhodinami

Bílý dům spouští Trump TV, podle kritiků jde o státní televizi

Bílý dům oznámil v noci na úterý SELČ spuštění nového média s názvem Trump TV, které má nepřetržitě vysílat obsah spjatý s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pravděpodobně půjde o YouTube kanál Bílého domu, na nějž příspěvky odkazují a na němž se již objevil přenos obsahující název nového média. Oznámení přichází v době sporu Trumpovy administrativy s americkými televizními stanicemi, který vyvolal zákaz vstupu na tiskové konference Bílého domu pro CNN. Jako „státní televizi“, kterou Spojené státy mít nemají, kritizují vládní záměr demokraté i další veřejně činné osobnosti.
před 4 hhodinami

Rubio se na okraj zasedání OSN setká s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve středu ráno tamního času (odpoledne SELČ) setká na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na vyjádření amerického ministerstva zahraničí.
před 5 hhodinami

Trump na Valném shromáždění OSN hrozil Íránu. Guterres vyzval k dialogu

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění v pondělí požadovaly Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení miliardářů označil za ostudné a neobhajitelné.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Skupina hackerů podle Reuters tvrdí, že ukradla údaje tisíců zaměstnanců FBI

Hackerská skupina ShinyHunters tvrdí, že pronikla do systémů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a ukradla údaje tisíců jeho zaměstnanců. Skupina na dark webu a v on-line konverzaci s agenturou Reuters napsala, že se na FBI zaměřila kvůli tomu, že úřad letos v květnu zveřejnil detailní popis jejích praktik a radil obětem jejího vydírání, aby nic neplatily.
před 12 hhodinami

Grónsko v případě nezávislosti zůstane v NATO, stojí v dohodě s USA

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánsku, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance. USA rovněž získávají právo umístit na ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Uvedla to agentura Reuters, která cituje části dohody o Grónsku, kterou v New Yorku podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen. Trump ujednání označil za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.