New York - Generální tajemník OSN Pan Ki-mun přehodnotil svůj úmysl a stáhl pozvánku íránské delegace na středeční mírová jednání do Montreux. Přimněla ho k tomu zřejmě pobouřená reakce syrské opozice, která pohrozila bojkotem schůzky. Írán je totiž hlavním spojencem syrského prezidenta Bašára Asada. Právě série švýcarských jednání se přitom měla zabývat zejména vznikem přechodné vlády v Sýrii. Syrská opozice po zveřejnění Pan Ki-munova rozhodnutí svoji účast zpětně potvrdila.
Když Pan Ki-mun v neděli oznámil, že na středeční předběžné mírové rozhovory ve Švýcarsku pozve i Írán, vyvolalo to rozpaky hned z několika stran - nejvíce ale v očích syrské opozice. O to víc, že Írán následně svou účast potvrdil. Šéf OSN tehdy řekl, že Teherán slíbil hrát „pozitivní a konstruktivní roli“. „Aby to bylo jasné - v Montreaux se nebude vyjednávat. Tento proces začne mezi stranami syrského konfliktu 24. ledna v Ženevě,“ zdůraznil šéf OSN. Ujistil také, že Írán hodlá respektovat závěry předloňské konference k Sýrii.
-
„Írán dobře chápe, že hlavním cílem této Ženevské konference číslo dvě je zřízení přechodné vlády v rámci dvoustranné dohody. Íránský ministr zahraničí mě opakovaně ujistil, že pokud jeho země bude přizvána, bude hrát pozitivní a konstruktivní roli,“ uvedl Pan Ki-mun.
Dnes už ale na základě nesouhlasných reakcí pozvánku zpětně zrušil. Syrští separatisté ho totiž postavili před jasné ultimátum. „Syrská (opoziční) koalice oznamuje, že zruší svou účast na nové konferenci, pokud Pan Ki-mun nezruší pozvání Íránu,“ citovala dnes agentura Reuters mluvčího opoziční koalice.
Následně tak lidé kolem šéfa OSN začali naznačovat možný zvrat, když uvedli, že Pan Ki-mun je „zklamán“ nejnovějšími prohlášeními Íránu. „Dnešní prohlášení mluvčí ministerstva zahraničí z Teheránu nebylo tím, co generální tajemník očekával, že uslyší,“ uvedl mluvčí Martin Nesirky. Íránští představitelé se totiž nechali slyšet, že se sice schůzky ve Švýcarsku zúčastní, ale bez jakýchkoli podmínek, zejména té, aby uznali závěry předchozí konference z roku 2012, kde se mluví o vzniku přechodné vlády v Sýrii.
Také Spojené státy podmiňovaly účast íránských zástupců tím, že podpoří závěr předloňské první konference v Ženevě, kde se mluví o vzniku přechodného kabinetu. Tento závěr podle Washingtonu jasně znamená, že současný syrský prezident Bašár Asad už zemi nebude vládnout a odstoupí. Írán a Rusko ale tuto interpretaci vždy odmítaly.
Američané nedávno připustili, že Írán by mohl hrát v mírových vyjednáváních určitou roli, musí se ale podle nich aktivněji zapojit a přimět Damašek k tomu, aby zastavil bombardování civilistů a umožnil otevřít humanitární koridory. Teherán ihned něco podobného vyloučil s tím, že nepřijme žádnou roli, která „nebude respektovat jeho důstojnost“.
„Hluboce nás znepokojuje pomoc, jakou Írán poskytuje Asadovu režimu pro kampaň proti Syřanům. Přispělo to k extremismu a destabilitě celé oblasti. Jestliže Írán veřejně nepodpoří první ženevskou konferenci, musí být pozvánka stažena,“ konstatovala mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová.
Syrský prezident: Ženeva 2 by se měla zaměřit na boj proti terorismu
Asadovi vyprší letos mandát. V rozhovoru pro AFP dal jasně najevo, že hodlá znovu kandidovat. „Myslím, že mé kandidatuře nic nebrání. Pokud si to veřejnost bude přát, nebudu váhat ani vteřinu. Existuje velká šance, že kandidovat budu,“ prohlásil s úsměvem. U moci je od roku 2000, kdy vystřídal svého zemřelého otce Háfize, jenž Sýrii vedl tři desetiletí.
Opozici Asad neuznává. Podle něj jde o „výtvor“ zahraničních rozvědek. „Přijedou k hranici na půl hodiny a pak utíkají. Jak by se mohli stát členy vlády? Copak může ministr pracovat zvenku? To jsou naprosto nerealistické nápady a můžeme je považovat za žert,“ řekl Asad s poukazem na exilovou opozici. Ty, kdo bojují proti jeho armádě v Sýrii, označil stejně jako v minulosti za teroristy. Podle něj se musí konference ve Švýcarsku zaměřit především právě na boj proti terorismu. „Jakýkoli politický výsledek, který nezahrne boj proti terorismu, bude bezcenný,“ prohlásil Asad.
Unii znepokojují extremisté v Sýrii
EU odhaduje, že v Sýrii nyní bojuje přibližně 1 200 občanů unijních zemí, často v řadách islamistických radikálních skupin. Podle zástupců unie tito lidé se z konfliktu mohou vracet s výcvikem a s radikálnějšími názory než zastávali dříve. Představují tak bezpečnostní riziko a někdy se sami stávají verbíři podobných osob. Evropská unie proto vyzvala všechny
zahraniční bojovníky v Sýrii, včetně příslušníků šíítského hnutí Hizballáh, aby se stáhli. Zapojení extremistických skupin do konfliktu podle EU ohrožuje mírový proces, územní celistvost Sýrie i bezpečnost v oblasti.
Libanonské šíitské hnutí Hizballáh je hlavním spojencem Damašku a režimu prezidenta Bašára Asada a tisíce jeho lidí v Sýrii bojují proti povstalcům. Jsou údajně nasazovaní zejména proti islamistům z fronty An-Nusra, která se hlásí k irácké větvi al-Káidy. O frontě An-Nusra a také organizaci Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) se materiál přijatý šéfdiplomaty unijních zemí přímo zmiňuje.
