Paříž - Opětovný kandidát na francouzského prezidenta Nicolas Sarkozy, který v prvním kole voleb skončil jako druhý, znovu obvinil francouzská média, že mu škodí a jsou proti němu zaměřena. Uvedl to dnes na svém serveru nedělník Le Journal du Dimanche. V rozhovoru pro francouzskou televizi také prohlásil, že Francie už dál nemůže přijímat tolik cizinců. Sarkozy se snaží o hlasy voličů krajní pravice, aby ve druhém kole prezidentských voleb dokázal porazit socialistického kandidáta a favorita voleb Francoise Hollanda. Pro Marine Le Penovou, kandidátku nacionalistické Národní fronty, hlasovalo v prvním kole rekordních 18 procent lidí.
„Nikdo si nemyslí, že Marine Le Penová může vládnout Francii. Ti, kteří ji volili, se tak snažili ostatním říct, aby jejich situaci brali vážně. Odpovědět na to můžeme tak, že je budeme respektovat a přesně jim budeme říkat, co děláme a jaká opatření chystáme,“ konstatoval Sarkozy.
Sarkozy se cítí jako oběť
Sarkozy se v pondělí před čtyřmi tisíci svých příznivců podivil nad „mediálním systémem zcela utrženým ze řetězu“, ve kterém jsou všichni „pozorovatelé“ a všechny „prognózy“ zaměřeny proti němu. „Žádný prezident republiky se dosud nestal obětí tolika úderů,“ zahřímal Sarkozy.
Nedělní hlasování podle něj bylo v rozporu s předpověďmi sdělovacích prostředků zejména tím, že účast byla nečekaně vyšší. „Je to znak toho, že mezi Francouzi je občanská odpovědnost na rozdíl od pozorovatelů Francouzů,“ prohlásil Sarkozy. „Spletli se v prvním kole, hromadně se spletou i v druhém,“ uzavřel Sarkozy s nadějí, že Hollanda nakonec porazí.
Podle nejnovějšího průzkumu od agentury OpinionWay má Hollande obdržet 54 procent hlasů, zatímco dosavadní prezident 46 procent.
Nicolas Sarkozy:
„Všichni tvrdí, že je to poprvé, co úřadující prezident nekončí v čele v prvním kole. Zapomínají, že v roce 2002 dostal prezident méně než 20 procent hlasů, i když skončil na prvním místě, zatímco já jsem dostal 27 procent hlasů.“
Sarkozy se pouštěl do francouzských sdělovacích prostředků od začátku předvolební kampaně, kdy novináře s notnou dávkou ironie označoval za „elitu“ a „pozorovatele“.
