Sankce Západu jsou ekonomickou válkou, řekl mluvčí Kremlu Peskov. Ruská ekonomika prý zažívá šok

Ruská ekonomika zažívá šok kvůli vnějším vlivům a Moskva přijímá kroky, aby jim dokázala čelit, řekl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rozsáhlé sankce západních států kvůli útoku na Ukrajinu, nazval zcela bezprecedentní ekonomickou válkou. Ruská centrální banka tvrdí, že inflace v zemi zrychlí na dvacet procent a ekonomika klesne až o osm procent. Další velké společnosti zároveň opouští ruský trh. Pozastavení dodávek herního softwaru i hardwaru nyní oznámily japonské společnosti Sony a Nintendo. Rusko už dokonce kvůli sankcím Západu zakázalo export automobilového nebo zemědělského vybavení.

„Naše ekonomika nyní zažívá šokový dopad a má to negativní důsledky, ale budou minimalizovány,“ řekl Peskov. Nynější období popsal jako turbulentní a dodal, že Moskva už přijala opatření, která situaci uklidní a stabilizují.

„Je to zcela bezprecedentní. K ekonomické válce, která vůči naší zemi vypukla, ještě nikdy předtím nedošlo. Takže je velmi těžké cokoliv předpovídat,“ řekl mluvčí Kremlu.

Západní země po ruském útoku na Ukrajinu přijaly vůči Moskvě tvrdé sankce, v jejichž důsledku například strmě klesla hodnota rublu. Ruská centrální banka rovněž nemá k dispozici velkou část svých zahraničních rezerv.

Sankce mimo jiné odstřihly banky od světového finančního systému. Kromě ruského finančního systému míří postihy rovněž na vrcholné činitele a ruské oligarchy. Na sankčním seznamu Spojeného království nově figuruje i ruský miliardář a majitel britského fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, podnikatel Oleg Děripaska, šéf ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a blízcí Putinovi spolupracovníci.

5 minut
Události: Britským sankcím nově čelí i Roman Abramovič
Zdroj: ČT24

Británie a USA také oznámily, že chtějí přerušit import ruské ropy a plynu, v Evropské unii ale na podobném kroku shoda není. Ve francouzském Versailles se ale kvůli tomu ve čtvrtek večer sešli lídři unijních zemí.

Ruská reakce

Rusko už v reakci na sankce zakázalo až do konce roku 2022 export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Pozastavení vývozu se týká více než dvou set položek. Patří mezi ně železniční vagony, kontejnery, turbíny, automobily, letadla, drony a další zboží. Informovala o tom ruská vláda.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Ruský premiér Michail Mišustin řekl, že se omezení bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku.

„Tato opatření jsou logickou reakcí na opatření zavedená vůči Rusku a jejich cílem je zajistit nepřerušené fungování klíčových odvětví ekonomiky,“ uvedlo ministerstvo hospodářství. Sankce dopadnou na osmačtyřicet zemí, včetně Spojených států a států Evropské unie.

Další opatření by mohla zahrnovat zamezení vstupu zahraničních lodí do ruských přístavů a povolení ruským leteckým společnostem registrovat letadla pronajatá od západních firem jako vlastní majetek, uvedla vláda.

Rusko též do 31. srpna pozastaví vývoz obilí a kukuřice do skupiny bývalých sovětských republik tvořících součást Euroasijské hospodářské unie, aby si zajistilo dostatek potravin na domácím trhu. Omezí také vývoz cukru. Hospodářskou unii tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a samotné Rusko. 

Inflace až dvacet procent

Ruská centrální banka tvrdí, že z průzkumu, který provedla mezi osmnácti ekonomy vyplývá, že inflace v zemi letos zrychlí na dvacet procent. Hrubý domácí produkt by mohl klesnout až o osm procent. „Výrazná revize odhadů odráží drastickou změnu ekonomických podmínek v posledních dvou týdnech,“ uvedl viceguvernér ruské centrální banky Alexej Zabotkin.

„Opatření přijatá ruskou centrální bankou a vládou jsou zaměřená na omezení rozsahu hospodářského poklesu a mají zabránit delšímu období vysoké inflace,“ tvrdí guvernér. Na počátku března inflace činila 10,42 procenta. Rubl se totiž po ruské invazi na Ukrajinu propadl na rekordní minimum. Sankce mimo jiné odstřihly banky od světového finančního systému.

Ruská centrální banka minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu na dvacet procent z 9,5 procenta. Zavedla také kontrolu kapitálu a nařídila společnostem zaměřeným na vývoz, aby prodaly zahraniční měny.

Ruská ekonomika se minulý rok vrátila k růstu. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 4,7 procenta, což znamenalo nejvýraznější růst od roku 2008. V roce 2020 kvůli pandemii covidu-19 naopak klesl o 2,7 procenta.

Sony a Nintendo v Rusku končí

Japonské společnosti Sony a Nintendo pozastavily dodávky herního softwaru i hardwaru do Ruska. Podobně jako řada dalších podniků tak reagují na ruskou agresi, uvedla agentura Reuters. Sony a Nintendo jsou předními světovými výrobci herních konzolí.

„Sony Interactive Entertainment se připojuje ke globální komunitě ve výzvě k míru na Ukrajině. Pozastavili jsme veškeré dodávky softwaru a hardwaru, uvedení hry Gran Turismo 7 a provoz obchodu PlayStation Store v Rusku,“ uvedla společnost, která je herní divizí Sony a vyrábí herní konzole PlayStation.

Firma Nintento oznámila, že pozastavuje dodávky všech svých produktů do Ruska kvůli logistickým a distribučním problémům. Vyrábí například herní konzole Switch.

Nintendo a Sony dominují globálnímu trhu s herními konzolemi společně s americkým konkurentem Microsoft, který vyrábí konzole Xbox. Microsoft pozastavení prodeje svých produktů a služeb v Rusku oznámil už minulý týden. 

Potíže s dodavateli

Válka má dopad i na Škoda Auto z koncernu Volkswagen. Automobilka pravděpodobně bude muset zastavit výrobu modelů Scala a Kamiq. Stejně jako u elektrického modelu Enyaq za to může nedostatek kabelových svazků od dodavatelů z Ukrajiny. Společnost zatím vyrábí ze zásob, ale ty během pár dní nejspíš dojdou a továrna na Ukrajině nyní vyrábí ze třiceti procent.

„V celé Evropě stojí výroby i dalších modelů, takže dopad na průmysl je veliký. Pokud se nějaký model nevyrábí, tak vypadá možnost dodávek i pro ostatní subdodavatele, takže se dopad řetězí v rámci celého průmyslu,“ poznamenal člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn s tím, že automobilka se nyní snaží přesunout výrobu potřebných komponentů jinam.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
13:06Aktualizovánopřed 12 mminutami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 2 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 6 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 7 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 8 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 8 hhodinami
Načítání...