Údajné stahování ruských invazních vojsk je podle generálního štábu ukrajinské armády pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Vedení Ukrajiny varuje, že okupační vojska se pokusí obklíčit obránce na východě země. Nejen tamní města čelí nepřetržitému bombardování. Satelitní snímky ukázaly destrukci Mariupolu. V ukrajinské Irpini možná zahynulo až 300 civilistů, řekl starosta.
Rusové slíbili zdrženlivost. Na Černihiv ale dopadá více raket než dříve
Události: Boje na Ukrajině, den 35. (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Podle zvláštního zpravodaje ČT Michala Kubala, který je v Kyjevě, metropolí celou noc na středu zaznívaly sirény a ozývaly se výbuchy i ostrá dělostřelecká palba. Protivzdušná obrana podle Ukrajinců sestřelila dvě ruské rakety.
Přístup k místu bojů je podle korespondenta čím dál složitější a nezávislé ověřování informací z fronty je komplikované a prakticky nemožné. Štábu ČT se ale podařilo dostat do Irpině. „Většinu města podle všeho kontrolují ukrajinské jednotky a skutečně se podařilo ruská invazní vojska vytlačit,“ reportuje Kubal.
Zpravodaj ČT Michal Kubal o aktuální situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Podle vedení Kyjeva město samotné nečelilo ostřelování, výbuchy a střelba se ozývaly v bojích kolem metropole. Reportér Reuters v Kyjevě potvrdil, že přímo v hlavním městě je klid, intenzivní bombardování se ale ozývá z jeho okolí.
Černihiv pod palbou
Gubernátor Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus zdůraznil, že navzdory slibům z Moskvy nezaznamenal žádné zmírnění ruské ofenzivy. Mimo jiné leteckým útokům čelil nejen Černihiv, ale také město Nižyn. Čaus podotkl, že ruským slovům „samozřejmě nevěří“.
Starosta Černihivu Vladyslav Astrošenko dokonce prohlásil, že za uplynulý den ruské ostřelování nabralo na intenzitě, přičemž ve městě je uvězněno na sto tisíc lidí. „Tohle je jen další důkaz, že Rusko vždycky lže,“ poznamenal Astrošenko s tím, že centrum města ve středu zasáhl „mohutný minometný útok“, který zranil pětadvacet lidí.
Třemi údery ruská vojska zasáhla průmyslový závod v západoukrajinském Chmelnycku. Úřady nepřiblížily vzniklé škody, konstatovaly jen, že hasiči lokalizovali požáry a zjišťuje se, zda měly útoky nějaké oběti.
90’ ČT24 - Jak se mění válka na Ukrajině? (zdroj: ČT24)
Východní fronta
„Úkoly dosáhnout administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti, obklíčit Kyjev a nastolit kontrolu nad levobřežní Ukrajinou nepřítel nesplnil,“ píše ve své půlnoční situační zprávě velení ukrajinské armády, přičemž se v posledním bodu odkazuje na označení ukrajinského území, které se nachází na levém břehu Dněpru.
Generální štáb uvádí, že na řadě míst se pozice ruských sil výrazně nezměnily, ruské jednotky případně udržují obsazené pozice nebo doplňují zásoby. Na několika místech v Záporožské oblasti podle něj Rusové dělostřelecky útočili na pozice ukrajinské armády.
Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč varoval, že Rusko přesouvá jednotky ze severu země, aby obklíčilo ukrajinskou armádu na východě. Část sil zároveň plánuje ponechat u Kyjeva, aby obráncům zabránil posílit východní frontu.
„V doněckém směru nepřítel pokračuje v ostřelování a útočných akcích. Prováděl letecké a raketové útoky na (východoukrajinská města) Kreminna a Mariupol. Hlavní úsilí se soustředilo na převzetí kontroly nad obcemi Popasna, Rubižne (v Luhanské oblasti) a také na úplné dobytí Mariupolu. Bez úspěchu,“ tvrdí velení ukrajinské armády.
Podle vedení Doněcké oblasti ruské síly ostřelují téměř všechna města podél frontové linie.
Nejméně dva mrtvé a sedm zraněných si vyžádalo podle ruských sil ostřelování Doněcka ukrajinským dělostřelectvem. Zásah utrpěl devítipodlažní obytný dům, z nějž hasiči evakuovali 29 lidí, uvádí ruská státní agentura TASS.
Ostřelování civilistů
Dělostřeleckým útokům čelily podle vedení Luhanské oblasti také rezidenční části města Lysyčansk. Nelegálního jednání vůči civilistům se podle Kyjeva dopouští ruští okupanti také v Záporožské a Chersonské oblasti. Například v obci Velyka Bilozerka umístili svá zařízení mezi obytné budovy. Ruské jednotky také dále rabují místní domy či zadržují aktivisty a představitele místních úřadů, upozorňuje ukrajinská armáda.
Důsledek ruského bombardování rezidenční části Lysyčansku
Ukrajinské ministerstvo vnitra oznámilo, že úterní raketový útok na správní budovu v Mykolajivu nepřežilo 12 lidí. Dalších 33 utrpělo zranění.
Generální štáb ukrajinské armády také uvádí, že Rusko přesunulo na Ukrajinu jednotky z Abcházie a Jižní Osetie. Má jít zhruba o dvě tisícovky vojáků.
Satelity ukázaly zkázu Mariupolu
Nejnovější satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies poodhalují destrukci přístavního města Mariupol, které v uplynulých týdnech čelilo intenzivnímu ruskému bombardování. Komunikace s lidmi ve městě v podstatě neexistuje, satelitní snímky jsou tak první vizuální aktualizací za poslední dny, píše server CNN.
Oblast východně od vybombardovaného divadla – kde podle ukrajinských úřadů zemřelo nejméně 300 lidí – je v troskách. Podle záběrů má téměř každý dům významně poškozenou nebo kompletně zničenou střechu.
Na východě Mariupolu stihla podobná zkáza celou obytnou čtvrť – v okolí velkých sídlištních budov, kde dříve stávaly menší domky, jsou podle snímků jen sutiny.
GALERIE
Zkáza Mariupolu
Maxar Technologies zachytil i přeživší ve městě, kde podle úterního odhadu monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva na Ukrajině zemřely za poslední čtyři týdny tisíce civilistů. Před místním supermarketem se stovky lidí shromáždily ve frontě.
Starosta Mariupolu v pondělí uvedl, že ve městě zůstává okolo 160 tisíc z asi 400 tisíc obyvatel, kteří zde žili před začátkem války.
Satelity zachytily i pozice ruských vojáků na severovýchodě města. Vojenská vozidla jsou zaparkovaná přímo na zahrádkách ukrajinských domů, nedaleko kterých je v poli usazené ruské dělostřelectvo.
Opatrný vůči ruským slibům je i Pentagon
Moskva po úterních jednáních ruských a ukrajinských vyjednávačů oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině „osvobození“ Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou. Dříve Kreml za svůj cíl označoval „demilitarizací a denacifikací“ Ukrajiny.
Mluvčí Pentagonu John Kirby potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu.
Opatrnost ohledně ruského tvrzení o omezení vojenských akcí v některých oblastech vyjádřil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že Ukrajina nepoleví ve svém obranném úsilí.
Vicepremiérka Iryna Vereščuková apeluje na to, aby se ruské jednotky stáhly z odstavené jaderné elektrárny Černobyl. Armáda tvrdí, že existuje riziko výbuchu munice. „Požadujeme, aby Rada bezpečnosti OSN podnikla kroky k demilitarizaci uzavřené zóny Černobylské jaderné elektrárny a ustanovila zvláštní misi, která by eliminovala riziko opakování nukleární katastrofy,“ nechala se slyšet vicepremiérka.
V ukrajinské Irpini možná zahynulo až 300 civilistů
V Irpini u Kyjeva zemřelo odhadem 200 až 300 civilistů, než město v pondělí z ruskou ruských vojáků osvobodily ukrajinské síly, sdělil ve středu při setkání s novináři místní starosta Oleksandr Markušyn. Při obraně města zahynulo asi 50 ukrajinských vojáků. Některá těla jsou stále uvězněná pod sutinami, uvedl rovněž starosta.
Město Irpiň, které mělo před válkou asi 57 tisíc obyvatel, je jedno z hlavních ohnisek bojů u Kyjeva. Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko uvedl, že v jeho okolí se ve středu bojovalo skoro celou noc. Starosta podle webu Ukrajinska pravda upřesnil, že Irpiň je nyní zcela pod kontrolou Ukrajinců, ale neustále čelí ostřelování. Poradce upozornil, že i po vytlačení ruských sil je v ulicích „spousta min a výbušných nástrah“.
Starosta varoval občany, že návrat do města zatím není bezpečný. Doplnil, že invazní armáda Irpiň ostřeluje z okolních měst Buča, Vorzel a Hostomel, která se rozkládají severozápadně od Kyjeva, a proto je potřeba nejprve osvobodit tato místa. Odhadl, že v Irpini nyní může být asi 3500 lidí.
Britové: Rusko uznává, že přišlo o iniciativu v regionu
Britské ministerstvo obrany v noci na středu ve své pravidelné analýze uvedlo, že opakované ruské neúspěchy a naopak úspěšné ukrajinské protiútoky znamenají, že Moskva téměř jistě selhala ve své snaze obklíčit Kyjev.
„Ruská prohlášení týkající se snížení aktivit v okolí Kyjeva a hlášení naznačující stažení některých ruských jednotek z těchto oblastí mohou naznačovat, že Rusko uznává, že nyní přišlo o iniciativu v regionu,“ píše britský resort obrany, podle něhož je pravděpodobné, že Moskva přesune bojovou sílu do Luhanské a Doněcké oblasti.
Ruské jednotky, které na Ukrajině utrpěly těžké ztráty, se musely stáhnout do Běloruska, aby se přeskupily a doplnily zásoby. „Taková aktivita nadále zatěžuje už tak pohnutou ruskou logistiku a ukazuje na obtíže, které Rusko má,“ komentují britští zpravodajci. Opět doplňují, že Moskva pravděpodobně bude neúspěchy na bitevním poli kompenzovat intenzivní dělostřeleckou a raketovou palbou.
Ukrajina tvrdí, že vznikla jednotka ruských legionářů
Ukrajinský server Dumskaja ve středu přišel s informací, že armáda vytvořila legionářskou jednotku Svoboda Rusku, do níž se hlásí ruští občané a vojáci, kteří na Ukrajině padli do zajetí a „rozhodli se bojovat na ukrajinské straně proti diktátorskému režimu Vladimira Putina“. Tvrzení o vzniku takové jednotky nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
„V současnosti se do jednotky přihlásilo již několik stovek Rusů, a to jak řadoví vojáci, tak důstojníci,“ napsal portál. „Nábor do jednotky se koná výlučně na základě dobrovolnosti. Ruští vojáci napíší příslušnou žádost a poté každého kandidáta prověří ukrajinská tajná služba SBU a kontrarozvědka,“ popisuje web.
Ruští vojáci si při vstupu do legie Svoboda Rusku ponechávají svou uniformu, ale s ukrajinskými rozlišovacími symboly. Jsou rovnoprávní s ukrajinskými vojáky a dostávají stravu a lékařskou péči, o které v ruských ozbrojených silách mohli jen snít, tvrdí Dumskaja. „Kromě toho bojovníci za svobodu Ruska v sestavě našich vojsk dostávají výzbroj v podobě nejnovějších modelů zbraní ze zemí NATO, které se podstatně liší od bídného stavu zastaralých zbraní, s nimiž nedávno přišli do naší země,“ pokračuje portál.
O ruských legionářích informoval rovněž deník RBK-Ukrajina, který se odkázal na snímky ze sociálních sítí, na nichž se Rusové seznamují se švédsko-britskou protitankovou střelou NLAW.
Dva odvedenci se vrátili domů, Kreml popíral jejich účast v bojích
Na Ukrajině v řadách ruských okupačních sil slouží i odvedenci, ačkoliv oficiálně Putinův režim rozkázal je do války neposílat. To obchází obvykle tak, že vojáky donutí podepsat profesionální kontrakty. Petrohradská ombudsmanka Světlana Agapitovová kvůli tomuto postupu od začátku války dostala sedm stížností od příbuzných vojáků. Dva branci se podle agentury Interfax vrátili do vlasti.
Už dříve senátorka ze sibiřské autonomní oblasti Tuvinské republiky Ljudmila Narusovová uvedla, že na Ukrajině přišlo o život nejméně 96 odvedenců. „Z roty o síle sta mužů zůstali naživu jen čtyři,“ nechala se slyšet v parlamentní rozpravě o zákonu, který hrozí až 15 lety vězení za „lživé informace“ o ruských ozbrojených silách. Senátorka žádala ministerstvo obrany o vyjádření, ale dosud žádné nedostala.
Ruské úřady dlouho popíraly, že by do války proti Ukrajině poslaly i odvedence, ale později přiznaly, že „několik takových vojáků“ se přece jen na Ukrajinu dostalo, ale „prakticky všichni“ už jsou podle nich zpátky v Rusku. Stalo se tak poté, co Putin ujišťoval ruské matky, že na Ukrajině není žádný odvedenec, ale jen profesionální vojáci. Obdobně ještě dříve ujišťoval ministr obrany Sergej Šojgu.
Ukrajinská strana požaduje stažení ruských sil před uzavřením dohody
Podmínkou uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem je stažení ruských vojsk na pozice z 23. února, tedy před útokem na Ukrajinu, uvedl vedoucí ukrajinské delegace na rozhovorech s Ruskem Davyd Arachamija podle agentury Unian. Kreml na ukrajinské návrhy, předložené v úterý v Istanbulu, zareagoval zdrženlivě. Naopak vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij podle ruských tiskových agentur v televizi prohlásil, že splnění ukrajinských závazků, zakotvených v úterních návrzích, by odstranilo nebezpečí, že se Ukrajina stane nástupištěm Severoatlantické aliance.
„Ukrajinská strana včera (v úterý) poprvé zakotvila – a to písemně – svou připravenost splnit řadu nejdůležitějších podmínek, abychom v budoucnu mohli budovat normální vztahy dobrého sousedství,“ řekl ruský vyjednávač podle agentury TASS. „Ukrajina vyjádřila připravenost splnit zásadní požadavky, na kterých Rusko v posledních letech trvalo. Pokud tyto závazky budou splněny, pak hrozba vytvoření nástupiště NATO na ukrajinském území bude odstraněna,“ ujistil podle agentury Interfax.
„Až dospějeme k předpokládanému podepsání dohody či k okamžiku, kdy o tom budeme vážně uvažovat, budou muset (ruské jednotky) prostě úplně odejít. Pak si sedneme, abychom ji podepsali, schválili či parafovali,“ uvedl v novinovém rozhovoru Arachamija, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa, který v Istanbulu vystupoval jako protějšek vedoucího ruské delegace Vladimira Medinského.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes oznámil, že Moskva při vyjednávání s Ukrajinou zatím nezaznamenala žádný větší průlom. „Je pozitivní, že ukrajinská strana konečně na papír sepsala a formulovala konkrétní návrhy. To se dosud nepodařilo,“ řekl novinářům Peskov. „Co se ostatního týče, stále nemůžeme hovořit o něčem slibném, nějakých průlomech – čeká nás ještě velmi dlouhá cesta,“ dodal.